Geoffrey Wilkinson
14. 7. 1921 – 26. 9. 1996
Nobelovu cenu získal v roce 1973 společně s E. O. Fischerem za výzkum v oblasti chemie
organometalických sloučenin sendvičové struktury
- • anglický chemik
- • studium:
- • v roce 1943 odjel do Kanady, kde se v rámci atomového výzkumu do toku 1946 věnoval
studiu dělení radioaktivních izotopů
- • poté přešel do radiační laboratoře Kalifornské univerzity v Berkeley, kde se pod vedením
G. T. Seaborga podílel na přípravě izotopů, které vznikají při štěpných reakcích těžkých kovů
- • od roku 1950 pracoval v oboru chemie komplexních sloučenin
- • v roce 1951 se stal mimořádným profesorem chemie na Harvardské univerzitě
- • v roce 1956 se stal profesorem anorganické chemie na univerzitě v Londýně
- • je autorem mnoha prací věnovaných studiu cyklopentadienylových komplexů přechodných
kovů, významu struktury a vlastností komplexních hydridů a komplexů kovů s olefiny pomocí
moderních spektrálních metod; je také spoluautorem velmi úspěšné učebnice anorganické
chemie
- • v sedmdesátých letech se věnoval studiu koordinačních sloučenin z hlediska homogenní
katalýzy – objevil např. vysoce účinný trifenylfosfinový komplex rhodia, který se stal
nejznámějším systémem tohoto typu pod názvem „Wilkinsonův katalyzátor“
- • jeho koncepce π-komplexů se uplatnila při řešení teorie chemické vazby a radioaktivity
a v chemické syntéze