Hana Svobodová ve své nové publikaci odhaluje na příkladu Broumovska složitou jazykovou situaci původně německy mluvících území ČR po roce 1945. Kniha se věnuje slavizaci především této oblasti a zkoumá, jak jazykové kontakty utvářely místní společnost. Odborné recenze, včetně těch od prof. Rudolfa Šrámka a prof. Christiana Lübkeho, oceňují dílo za jeho teoretickou a metodologickou originalitu, stejně jako za jeho význam pro historiky, sociology a jazykovědce. Publikace se tak stává cenným zdrojem pro další interdisciplinární výzkum.
Publikace je příspěvkem k jazykové kontaktologii. Představuje obecné i specifické jazykové základy slavizace (bohemizace) dříve převážně německojazyčného území v České republice po roce 1945. Na příkladu Braunau/Broumova a okolí je představena role jazyka v soužití a porozumění mezi lidmi. Práce podtrhuje význam dialektologie pro studium jazykové komunikace a snaží se tak přispět k pochopení základního fenoménu jazykového kontaktu. Výzkum dialektu poskytuje hluboké informace o lidech a jejich společenství, neboť nářečí určuje charakter komunikační roviny, a tím charakterizuje objekty subjektivnějším a individuálnějším způsobem. Práce rovněž poukazuje na skutečnost, že výzkum kontaktologické situace, ze které vyplývá jazykový vývoj, musí být metodologicky interdisciplinární, musí respektovat historická a sociální fakta a musí mít povahu komplexního vědeckého bádání.
„Autorce se podařilo poznatky získané na základě analýzy jazykové situace v Braunau a okolí přesvědčivě, přesně a modelově představit tak, že předloženou práci lze považovat za významný a koncepčně originální příspěvek k prohloubení a upřesnění teoretických a metodologických zásad výzkumu v oblasti studia jazykových kontaktů. Díky svému teoretickému a metodologickému přístupu lze práci považovat za nový model zpracování ve výzkumu jazykového kontaktu.“
prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc., dr. h.c.
Předložená práce je založena především na jazykovědných průzkumech a analýzách, ale zároveň se týká mimořádně významné události pro dějiny východní střední Evropy, zejména s ohledem na vztahy mezi Němci a jejich převážně východoslovansky mluvícími sousedy.
Důraz je kladen především na dialektologický přístupu výzkumu, který souvisí se specifickými historicko-geografickými podmínkami zkoumaného regionu (vztah mezi oblastí s historicky převážně německy mluvícím obyvatelstvem, která byla vymezena horskými pásmy, a jazykově českými sousedními oblastmi). Cílem bylo mimo jiné identifikovat a přiřadit jazyk (češtinu), kterou se dnes mluví v Broumově a okolí, k nářeční skupině, v uvedeném případě severovýchodočeské, prokázat dlouhodobou německo-českou interakci v jazyce, objasnit mimojazykové souvislosti při formování jazyka (kontaktologie) a prokázat přítomnost německých jazykových reziduí. I když jsou výsledky výzkumu předevem jazykově-dialektologické povahy, mají význam i pro historickou situaci vzniklou po roce 1945, protože se vztahují k novým obyvatelům, kteří prý do Braunau/Broumova nepřišli ze vzdálenějších oblastí Československa prostřednictvím státem organizovaných přesídlovacích akcí, ale z bezprostředního česky mluvícího okolí, a proto se i nový „dominantní“ jazyk v Broumově silně podobá místnímu okolnímu nářečí a je možné ho označit jako jazykově homogenní; navíc lze doložit vliv mimojazykových prvků.
„Práce Hany Svobodové nabízí pro historiky, kteří se zajímají o následky a pozůstatky dlouhé, staleté přítomnosti německy mluvících městských obyvatel a agrárních osadníků ve východní střední Evropě a o okolnosti zániku jedné z jejich úzce propojených komunit, zasvěcený materiál. Rovněž pro současné historiky, kteří se zajímají o nedávné (poválečné) dějiny Československa a nedávnou kulturu vzpomínání v České republice, stejně jako pro sociology, nemluvě o jazykovědcích a dialektolozích, a to zdaleka ne jen pro bohemisty a slavisty, je publikace skvělým podkladem pro další bádání. Rovněž je třeba znovu zdůraznit, že jde především o práci lingvistickou, byť s pozoruhodnou transdisciplinární relevancí.“
Prof. Dr. Christian Lübke
Tři absolventi doktorského studia Pedagogické fakulty společně se svými školiteli získali Cenu prorektorky Masarykovy univerzity za vynikající výsledky v akademickém roce 2023/2024. Slavnostní udílení ocenění proběhlo 7. listopadu ve Velké aule Karla Engliše.
Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pořádá konferenci
u příležitosti 35. výročí SAMETOVÉ REVOLUCE a 20. výročí od vstupu České republiky do Evropské unie.
