MŠMT schválilo dne 16. 4. 2024 v rámci Reformy přípravy učitelů tzv. “Rámcové požadavky na studijní programy” k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků. Tyto požadavky upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících budoucí pedagogické pracovníky. Vzniku těchto požadavků předcházela několikaměsíční diskuze a připomínkování na úrovni fakult, Rady vysokých škol a samozřejmě Asociací děkanů pedagogických fakult.
Změna přípravy budoucích učitelů a učitelek je doporučena už od přijímacího řízení. MŠMT navrhuje, aby se při přijímacím řízení ověřovaly i motivace a/nebo osobnostní předpoklady ke studiu učitelství. Je evidentní, že TSP nemůže prověřit, zda se uchazeč/ka hodí nebo nehodí na profesi pedagogického pracovníka, nicméně jak kvalitativně prověřit tisíce uchazečů již ministerstvo nezmiňuje.
Změny se mohou dotknout i studujících 1. ročníků, kdy je doporučeno zahrnout pedagogickou praxi už v 1. ročníku, aby studující mohli získat přímou zkušenost s výukou od začátku studia a mohl/a se rozhodnout, zda je studium učitelství pro něj vhodné. Tato “dobrá praxe” je na PED MUNI již zavedena u učitelství pro 1. stupeň ZŠ a učitelství pro mateřské školy pod názvem vstupní praxe, která je realizována v prvních týdnech studia, kdy studující ve skupinách pod vedením jednoho z vyučujících navštěvují brněnské mateřské a základní školy.
„Po mnoha kolech připomínek jsou schváleny požadavky na studijní programy, které jsou akceptovatelné pro všechny typy fakult připravující budoucí učitele a učitelky.“
Pro samotnou strukturu studia přináší rámcové požadavky několik inovací. U bakalářských studijních programů se předpokládá navýšení významu oborových didaktik. Kreditově, ne však hodinově, by si měly v případě PED MUNI mírně polepšit praxe. Hodinové navýšení doporučených částí studia nad rámec stanovené minimální hodinové dotace je však možné v provést v rámci tzv. disponibilních kreditů, které může fakulta využít podle svých požadavků. To bude samozřejmě v budoucnu otázkou řady diskuzí.
Dokument také doporučuje, aby minimální kreditové ohodnocení absolvování předmětu bylo min. 3 kredity, eliminuje se tak tříštění předmětů a posílí se jejich koncipování do větších smysluplných a propojených celků.
Rámcové požadavky zavádí do českého prostředí nové pojmy klinický semestr a klinický rok. Klinickým semestrem/rokem je myšlena praxe, při které studující stráví ve škole na praxi aspoň 2 dny v týdnu po dobu 2 semestrů nebo školního roku. Klinický semestr či rok je zmíněn ve spojitosti s tzv. profesně zaměřeným magisterským studijním programem (tj. 5letý nedělený program), který by obsahoval dva klinické semestry nebo klinický rok. Jak konkrétně by se však měly lišit akademické studijní programy od profesních zatím není jasné.
Novinkou, kterou však již na naší fakultě delší dobu využíváme, je, že studující si nově budou muset vést povinně portfolio. Požadavky na portfolio jsou však nyní v dokumentu přesně definovány, portfolio musí obsahovat např. písemné přípravy vyučovacích hodin, které studující vedl/a v průběhu pedagogické praxe, nebo anonymizované výstupy žáků. Portfolio bude možné vést i elektronicky, aby jeho obsahem mohly být např. videa, animace nebo digitální výstupy žáků. Zavedení elektronického portfolia jednoznačně odráží požadavky dnešní doby, kdy studující zpracovávají drtinou většinu výstupů v elektronické podobě a dosud museli vše tisknout.
Jaké jsou současné požadavky na studentské portfolio na naší fakultě?
Studentské portfolio je součástí státní závěrečné zkoušky z pedagogiky a psychologie. Dává studujícím možnost ukázat, které kompetence si osvojili, shrnout své úspěchy a případné neúspěchy, reflektovat různé aktivity, proběhnuvší během bakalářského i magisterského studia.
Významnou inovaci můžeme očekávat i při ukončování studia. Otevírá se možnost, aby u bakalářského studia nebyla povinností bakalářská práce, ale aby byla nahrazena bakalářským projektem, který vychází z portfolia a pedagogické praxe. I tato změna rozhodně v době masivního využívání AI dává smysl - studující tedy nebudou muset psát výzkumnou práci, ale mnohem lépe se s využitím vlastního portfolia zacílí na potřeby své budoucí profese.
Úprava Rámcových požadavků na studijní programy jde ruku v ruce s dalšími kroky Reformy přípravy učitelů, na které MŠMT intenzivně pracuje. Mezi mě patří vydání Kompetenčního rámce absolventa a absolventy učitelství na podzim roku 2023, který nově akreditované studijní programy musí respektovat, či každoroční konání Národního šetření učitelských kompetencí, na jehož realizaci se v současné době MŠMT ve spolupráci s učitelskými fakultami připravuje. Podle tiskové zprávy MŠMT má reforma za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.
Doufáme, že i Pedagogická fakulta MU bude patřit v oblasti přípravy budoucích učitelů a učitelek ke špičce nejen v Evropě!
Tři absolventi doktorského studia Pedagogické fakulty společně se svými školiteli získali Cenu prorektorky Masarykovy univerzity za vynikající výsledky v akademickém roce 2023/2024. Slavnostní udílení ocenění proběhlo 7. listopadu ve Velké aule Karla Engliše.
Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pořádá konferenci
u příležitosti 35. výročí SAMETOVÉ REVOLUCE a 20. výročí od vstupu České republiky do Evropské unie.
