Profesní spolupráce

Dobře nastavená spolupráce s postupy a nástroji se může zásadně promítnout do výsledků projektů i výuky. 

Spolupráce na projektech a pracovních úkolech a spolupráce za účelem výměny znalostí, zdrojů a zkušeností

Akademická a pedagogická praxe s sebou bezesporu přináší nutnost spolupracovat na různorodých projektech či dílčích úkolech. Jako základ zde vidíme nejméně dva druhy nástrojů - nástroje pro řízení času a úkolů a kolaborativní nástroje.

Nástroje pro řízení času a úkolů

S jejich pomocí lze rozdat úkoly každému jednotlivci s termíny splnění, podrobnými popisky a odkazy na další potřebné zdroje a vůbec naplánovat celý proces - publikačního procesu, výzkumu, inovace kurzu. Nespornou výhodou těchto nástrojů je například automatické připomínání blížícího se termínu či možnost přímo u konkrétních úkolů vést s kolegy dialog prostřednictvím komentářů. Využívání těchto manažerů sice primárně vychází z komerční sféry, ale velkou řadu principů lze využít i v univerzitním prostředí. Taková spolupráce se dá velmi jednoduše propojit i s osobním setkáváním, v rámci kterého si lze představit cíle a jednotlivé úkoly, které si zapíšete do daného nástroje - ideálně hned. Jak to vše funguje vám ukážeme v nástroji Trello (nabízí edu licenci), jakkoliv je na trhu více možností.

Kolaborativní nástroje

V procesu týmové spolupráce jich můžete využít několik podle dané situace. Potřebujete "dát hlavy dohromady" a vymyslet řešení? Využijte například kolaborativní nástroj Miro pro společné myšlenkové mapy. Potřebujete společně napsat projekt či článek? Využijte sdílení ve Wordu či Google dokumentu. Potřebujete sdílet své vzdělávací materiály? Využijte Microsoft sharepoint či Google drive. Větší přehled naleznete v návodu níže.

Spolupráce v rámci odborné sítě a její využívání

Způsobů, jak lze se svými kolegy sdílet a vzájemně si vyměňovat dosavadní zdroje, znalosti a zkušenosti, je celá řada. Důležité je však myslet na to, že spolupráce neprobíhá jen v ustavených týmech, ale ve dvou typech spolupráce - v kolektivu a v tzv. konektivu. Spolupráci v kolektivu si můžeme představit jako spolupráci v konkrétnějších skupinách a týmech - máme nějaký společný síl a potřebujeme komunikovat průběh práce na tomto cíli (o tom již byla řeč).

Vedle toho spolupráce v konektivu znamená spolupráci na individuálních cílech díky vzájemné komunikaci a spolupráci. Ta je zajištěna tím, že umožníme spojení (connectiv) - například tím, že využíváme sociální sítě. Někdo jiný se tak může dovědět, co dělám, jak a může být ve své práci inspirován nebo nás ke spolupráci oslovit. To stejné pochopitelně platí pro nás. Tento druh komunikace a spolupráce je v akademické sféře stejně kruciální jako první varianta. Co se děje, když na teto aspekt zapomeneme? O našich výzkumných závěrech a krásné inovativní výuce se nemusí dozvědět nikdo mimo naši bublinu a širší spolupráce nefunguje. Důležitost spolupráce v digitálním prostředí zdůrazňuje i celosvětová zpráva věnující se digitální transformaci vysokoškolského vzdělávání za rok 2021.

Spolupráce za účelem sdílení dat, informací a dalších potřebných zdrojů lze dosáhnout využitím takzvané komunity praxe, kdy skupina lidí (například v rámci projektu či stejného zaměření) aktivně participuje na vzájemném vylepšování dosavadních znalostí a dovedností. Například sdílením svých vlastních výzkumných poznatků, zajímavých externích zdrojů či vytvářením zcela nových výstupů, na nichž lze v dané skupině profesionálů aktivně pracovat. Taková odborná síť může mít podobu například skupiny na Facebooku, blogu na Wordpressu či také komunity na Yammeru.

Spolupráci v rámci odborné sítě si můžeme představit i na akademické úrovni, velmi dobře k tomu slouží portály ResearchGate, Academia.edu nebo také sociální sítě jako Twitter či LinkedIn prostřednictvím různých oborově zaměřených profilů či skupin. Stejně tak skrze weby zaměřující se na pedagogickou praxi jako například RVP. Velmi důležitým nástrojem je také samostatný web akademika/učitele. Ten si Můžete snadno vytvořit například na platformě Wordpress.