Seberegulace, sebeřízení je pro zvládnutí forem (online) výuky zásadní. A nejen pro zvládnutí takové - důležité je samozřejmě také to, co se studentům a jejich vyučujícícm při slušné úrovni sebeřízení studenta naskýtá - větší možnosti individualizace výuky, flexibilita, hledání vlastní (profesní) identity... Jak to tedy podpořit pomocí technologií?
Řízení času a úkolů
Studentům bohužel řízení času a úkolů většinou nespadne do klína. Z Kurzu práce s informacemi mám zkušenost, že studenti často přicházejí ze středních škol s pěknými papírovými diáři a diví se, proč už to tak dobře nefunguje. proto je dobré zajistit, aby se jim ideálně v prvním ročníku dostalo podpory v podobě tipů na aktuální nástroje a metody. V dílčích kurzech můžete studenty podpořit připomenutím.
Osobní vzdělávací prostředí (PLE)
Nástroje pro time-management však bohužel nestačí. Studenti si potřebují vytvářet osobní vzdělávací prostředí, složené z několika typů nástrojů:
- nástroje k získávání informací,
- nástroje pro tvorbu,
- nástroje pro komunikaci, spolupráci a sdílení,
- nástroje pro zpětnou vazu a sebereflexi,
- specializované nástroje.
Pro jednotlivé oblasti existují nástroje obecné a specializované. Například pro studenty ESF může být typickým nástrojem pro sdílení LinkedIn. Pro student FI to může být Github.io. Pro studenty FF a PdF to může být blog, Twitter. Osobní vzdělávací prostředí je opět vhodné budovat od prvního ročníku, ale je lepší začít kdykoliv, než nikdy.
Do workshopu tvorby PLE se můžete pusit sami, existují na to postupy, a studenty to často baví. Pokud si na to netroufáte nebo se do vaší výuky nehodí, pošlete studenty do mého kurzu KPI11. Výstupem může být tvorba mapy PLE - podívejte se na mapu vaší studentky Lucie (chemie) nebo Kláry (logopedie).
Osobní vzdělávací síť
Ještě pořád to nemusí stačit. Kromě prostředí by si studenti měli budovat také síť - to znamená spojení na zdroje, které jsou pro jejich rozvoj důležité a zajimavé v průběhu studie i praxe. Kdo do sítě patří?
- konkrétní lidé a jejich profili kdekoliv na internetu,
- akademici,
- odborníci z praxe,
- politici,
- instituce, organizace, firmy
- pracoviště univerzit,
- ministerstva,
- výzkumná centra,
- inovační centra,
- vzdělávací organizace
- projekty (tvořené lidmi),
- pracovní skupiny ministerstva,
- výzkumné a aplikační projekty,
- neziskové projekty,
- produkty firem a produktové ekosystémy,
- odborné weby a blogy,
- časopisy,
- vydavatelství,
- poskytovatelé dalšího vzdělávání a rozvoje.
Se studenty se dá opět realizovat pěkný workshop na vyhledávání prvků jejich sítě. Velmi zajímavé zde pochopitelně je, pokud mohou nahlédnout navzájem do svých sítí a inspirovat se. Svou síť můžete pochopitelně také zveřejnit, třeba její dílčí části v podobě seznamu sledovaných na Twitteru atp.
Digitální portfolio, učební deník
Vzdělávací portfolia vám asi nemusím představovat. Musím přiznat, že je to nástroj, na který nedám dopustit a totálně proměnil moji práci se studenty. Tedy ve své digitální podobě. Porfolio se studenty používáme k sebeprezentaci, sbírání výstupů z učení, k odevzdávání úkolů a sebereflexi/sebehodnocení, jako učební deníky. Portfolia si studenti tvoří typicky ve Wordpress, skvělá jsou ale také v Notion.
Jak to studenti nesou? Ze začátku bývají studenti trochu nedůvěřiví k prezentaci na internetu, neboť mají pocit, že jsou najednou odhaleni před celým světem. To ale pochopitelně není pravda, jinak by marketing nestál tolik peněz - na studentské blogy reálně skoro nikdo nechodí, pokud se o to nesnaží (dá se vidět v analytice daného systému). Spousta studentů je však dříve či později nadšená a nělteří tomu doslova propadnou - začnou sbírat a reflektovat vše, co jim přichází pod ruku. Se studenty lze opět udělat pěkný workshop nebo sepsat průvodce, který bude na míru danému předmětu nebo oboru. A teď důkazy místo slibů, podívejte se sami na ty krásné a šikovné lidi.
