Evropská studia

Program Evropská studia klade důraz na nejvýznamnější aspekty evropského integračního procesu, které se týkají role a postavení Evropské unie, jejích členů a ostatních evropských států. Kromě toho klade program důraz na rozvoj dovedností, které jsou pro práci s evropskou integrací potřeba – zejména schopnost používat cizí jazyky a schopnost kvalitně analyzovat společenské dění.

Předměty, které vás během studia čekají, jsou jak teoreticky, tak prakticky zaměřené. Proniknete tak do souvislostí evropské integrace a evropské politiky. Byť je program zaměřen především na Evropskou unii, jako jeho studenti pochopíte také politické dění a moderní historii Evropy v širším slova smyslu.

Povinně volitelné předměty jsou průběžně obměňovány, aby reagovaly na aktuální vývoj. Kromě odborníků z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií je jejich výuka zajišťována i experty z praxe. Máte tak možnost setkávat se s předními politiky, diplomaty či specialisty na dotace Evropské unie.

Součástí povinných předmětů jsou také prakticky zaměřené kurzy jako například Základy analýzy v Evropských studiích, které směrují na rozvoj analytických a jazykových dovedností studentů. Během studia máte také možnost absolvovat praxe v relevantních institucích, s jejichž organizací vám rádi pomůžeme.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na následující otázky:

• Zajímá vás evropská politika?
• Chcete porozumět vlivu evropské integrace a disponovat schopnostmi, které vám umožní toto porozumění použít? Baví vás práce s informacemi?
• Nechcete celý život strávit jen v českém prostředí, ale získat schopnosti a znalosti, které vám umožní profitovat ze všech výhod, které evropská integrace nabízí?
• Představuje pro vás Evropa lákavý termín, jehož obsah chcete ovládat?
• Tušíte, že čeština je sice krásný jazyk, ale pro praktický život jen její znalost nestačí?
• Zajímáte se o podobné otázky jako my?

Odpovídáte kladně? Neváhejte a podejte si přihlášku na studijní program Evropská studia!

„Společně porozumět Evropě.“

Praxe

Praxe je nepovinnou součástí programu. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií je schopna vám, jakožto studentům, zprostředkovat několikaměsíční pracovní stáže v Bruselu, například v bruselské kanceláři CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development), v bruselských zastoupeních českých krajů, ale i v institucích na domácím poli jako je například Jihomoravský kraj.

Chcete vědět víc?

Infosheet o programu ke stažení: https://mve.fss.muni.cz/media/3325693/evropska_studia.pdf

https://mve.fss.muni.cz/uchazeci/bakalarske-studium/evropska-studia

Chcete pracovat v Bruselu? Pracovat na ministerstvu v evropské agendě? Být kariérním diplomatem? Stát se asistentem evropského poslance? Pracovat jako odborník na EU v neziskovém sektoru? Být analytikem evropské legislativy? Chcete psát o evropském/zahraničně-politickém dění? Koordinovat evropské projekty v městě, či kraji?

To všechno je možné.

Jako absolventi programu Evropská studia se můžete uplatnit v řadě profesí. Typicky se jedná o analytická pracoviště, státní správu a samosprávu, diplomacii, neziskový sektor, média či marketing. Znalost prostředí evropské integrace a politického dění v Evropě je totiž široce uplatnitelná v různých sektorech a různých úrovních společenského života. Naši absolventi tak nacházejí zaměstnání na evropských odborech ministerstev a státní administrativy, věnují se dotačnímu poradenství či působí v think-tancích.

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024, 1. května 2024, 25. května 2024).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2025 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Kritéria hodnocení

Maximálně je možné získat 100 percentilových bodů. Minimální hranice pro úspěšné složení přijímacích zkoušek je percentil 60, což ovšem nemusí stačit k návrhu na přijetí (počet uchazečů navržených na přijetí je kapacitně omezen). Uchazeči, kteří této hranice nedosáhnou, budou nepřijati pro neprospěch u přijímací zkoušky.

Doporučená literatura

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Studijní program pokračuje také na magisterském stupni. Případně lze také zvolit navazující magisterské studium příbuzných oborů, jako jsou například Mezinárodní vztahy, Hospodářská politika a mezinárodní vztahy či Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost.