Post-military areas as space for business opportunities and innovation
| Název česky | Postmilitární areály jako prostor pro příležitosti pro obchod a inovace |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Prace Komisji Geografii Przemysłu Polskiego Towarzystwa Geograficznego |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Zemský magnetismus, geodesie, geografie |
| Klíčová slova | demilitarization; military brownfield; innovation; Czech republic |
| Popis | Jedním z charakteristických rysů transformačních procesů odehrávajících se v postkomunistických státech střední Evropy je i vznik nevyužívaných budov a areálů - tzv. brownfieldů. Tyto lze podle jejich původní funkce rozdělit na řadů druhů, z nichž jedním jsou i tzv. militární brownfieldy, jejichž vznik je úzce spjat s odchodem ozbrojených sil z daného území. Od roku 1989, kdy lze hledat počátek tohoto procesu, vznikly na území České republiky stovky militárních brownfieldů, které se lišily nejen svou velikostí (od samostatných budov, přes kasárenské areály až po rozsáhlé vojenské prostory), ale i charakterem budov, jejich technickým stavem či lokalizací vzhledem k sídelní a ekonomické struktuře oblasti a následně i postupy k jejich rekonverzi a revitalizaci. Zatímco hlavní období vzniku industriálních či zemědělských brownfieldů je kladeno především do 90. let minulého století, v případě militárních brownfieldů byl jejich vznik časově nerovnoměrně rozložen. Jde o dosud neukončený proces, který lze rozdělit do několika velmi různorodých fází: vznik opuštěných areálů v důsledku odchodu sovětské armády, dále areály opuštěné vlivem demokratizace národní armády a areály opuštěné či opouštěné v důsledku reformy a transformace Armády České republiky. Právě délka a intenzita procesu vzniku brownfieldů v České republice, ale i v jiných postkomunistických zemí regionu je v celoevropském i celosvětovém měřítku ojedinělá. Většina takovýchto areálů byla po nejnutnější sanaci převedena na obce, které k jejich dalšímu využití přistupovaly a přistupují v souvislosti s charakterem areálu i charakterem samotné obce značně individuálně. Stejně tak je individuální i úspěšnost, resp. neúspěšnost revitalizace postmilitárních areálů měřená prostřednictvím různých indikátorů. Funkce, které získaly revitalizované bývalé vojenské areály, jsou velmi různorodé. K nejčastějším patří funkce výrobní, tj. buďto ucelené průmyslové zóny nebo areály s výrobní, resp. podnikatelskou funkcí, které jsou součástí větších polyfunkčních ploch. Základním indikátorem revitalizace je především počet vytvořených pracovních míst. Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti je důležitým faktorem i druh aktivit, které zde jsou provozovány. Největší potenciál dlouhodobého úspěchu pak logicky mají areály, které se specializují na moderní technologie a inovace. Právě těmto aspektům postmilitární transformace je věnován následující příspěvek. |
| Související projekty: |