V potravinách rostlinného původu (právě tak jako v plasmě a tkáních živočichů) je zpravidla 90–95 % vitaminu C přítomno ve formě askorbové kyseliny, zbytek tvoří dehydroaskorbová kyselina.
1. Potraviny živočišného původu
Z živočišných potravin jsou nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C pouze játra (viz tabulka č. 1). Další potraviny (maso, vejce a mléko) mají jako zdroj vitaminu téměř zanedbatelný význam.
Tabulka č. 1
Obsah vitaminu C v některých potravinách
Potravina |
mg.kg–1 nebo mg.dm–3(v jedlém podílu) |
Potravina |
mg.kg–1 nebo mg.dm–3(v jedlém podílu) |
Maso |
10-20 |
Mrkev |
50-100 |
Šunka |
300-500 |
Petržel kořenová |
230 |
Vnitřnosti |
50-340 |
Petržel kadeřavá |
1500-2700 |
Mléko |
5-20 |
Pažitka |
430 |
Jablka |
15-50 |
Pór |
150-300 |
Hrušky |
20-40 |
Cibule |
90-100 |
Švestky |
25-45 |
Česnek |
150-160 |
Broskve |
70-100 |
Křen |
450-1200 |
Višně, třešně |
60-300 |
Zelí |
170-700 |
Angrešt |
330-480 |
Kapusta hlávková |
700-1400 |
Rybíz červený |
200-500 |
Kapusta růžičková |
1000-1030 |
Hroznové víno |
20-50 |
Květák |
47-1610 |
Jahody |
400-700 |
Kedluben |
280-700 |
Borůvky |
90 |
Salát hlávkový |
60-300 |
Melouny |
130-590 |
Špenát |
350-840 |
Pomeranče |
300-600 |
Rajčata |
80-380 |
Citrony |
300-640 |
Lilek |
80 |
Grapefruity |
240-700 |
Paprika (různé druhy) |
620-3000 |
Ananas |
150-250 |
Okurka |
65-110 |
Banány |
90-320 |
Chřest |
150-400 |
Kiwi |
700-1270 |
Hrášek |
80-410 |
Mango |
100-350 |
Fazolové lusky |
90-300 |
Papája |
620-980 |
Řepa salátová |
65 |
Šípky |
2500-10000 |
Brambory |
80-400 |
2. Potraviny rostlinného původu
Nejbohatším zdrojem vitaminu C je ovoce a zelenina. Nejvyšší obsah vitaminu C má čerstvé ovoce a čerstvá zelenina. Mezi jednotlivými druhy však existují velké rozdíly v obsahu vitaminu. Ten je výrazně závislý i na vegetačních podmínkách během růstu, stupni zralosti, způsobu posklizňovaného zpracování a mnoha dalších faktorech.
Absolutně nejvyšší koncentrace askorbové kyseliny dosahující až 46 g/kg jedlého podílu obsahuje ovoce Malpighia punicifolia ze Západoindických ostrovů, 23–32 g/kg jedlého podílu je v plodech australského stromu Terminalia ferdinandiana.
Bohaté zdroje vitaminu C však zpravidla nebývají příliš významné pro krytí potřeby vitaminu (např. šípky, černý rybíz, kadeřavá petržel), neboť se konzumují jen příležitostně a v malém množství.
Mnohem větší význam mají zdroje s průměrným obsahem vitaminu (především brambory, i když obsah vitaminu během uskladnění po dobu zimních měsíců velmi klesá), které se konzumují pravidelně a v elativně značném množství.
Cereálie obsahují stopy vitaminu, poněkud vyšší obsah je pouze v klíčících semenech.
3. Ostatní zdroje
Ve vyšších houbách se askorbová kyselina nevyskytuje vůbec nebo bývá přítomna ve velmi malém množství.