Rostliny a mnoho živočišných druhů může syntetizovat kyselinu askorbovou ze sacharidových prekurzorů včetně glukózy a galaktózy. Výjimku tvoří hmyz, bezobratlí, ryby, některé druhy netopýrů (konzumující ovoce) a ptáků, morče a primáti včetně člověka. Je to způsobeno defektem nepřítomnosti mikrozomálního enzymu L-gulonolaktonoxidoreduktázy, který je posledním článkem mnohaenzymového řetězce přeměny glukózy nebo galaktózy na kyselinu askorbovou (askorbát).

    Všechny funkce vitaminu C nejsou ještě přesně známy. Bylo však prokázáno, že je nezbytný pro celou řadu velmi důležitých dějů v lidském organismu. Snadno se oxiduje na kyselinu dehydroaskorbovou, a tak vytváří reverzibilní oxidoredukční systém. Podílí se na tvorbě mezibuněčné hmoty, a tím je nezbytný pro tvorbu a funkci všech orgánů a tkání, včetně svalů, kostí, vazů, šlach, cév, kůže, hojení ran a zlomenin apod. Mezibuněčná hmota je zesílena prostorovou sítí vmezeřených kolagenových vláken. Askorbát je nezbytný pro tvorbu nových kolagenových vláken. Je potřebný pro aktivitu enzymu prolylhydroxylázy, který se podílí na hydroxylaci prolylových a lysylových zbytků v molekule bílkoviny na hydroxyprolin a hydroxylysin zralého kolagenu. Při nedostatku askorbátu vzniká nestabilita struktury kolagenu, která vede ke zvýšení jeho katabolismu (odbourávání). Askorbát také stabilizuje mezibuněčnou hmotu inhibicí enzymů beta-N-acetylglukosaminidázy a hyaluronidázy, které se zúčastňují na jejím odbourávání. Askorbát je potřebný pro syntézu fyziologického inhibitoru enzymu hyaluronidázy v séru.

    Nedostatek vitaminu C redukuje aktivitu enzymů dopamin-beta-hydroxylázy a tyrosinhydroxylázy, které se podílejí na biosyntéze hormonu noradrenalinu. Asi udržuje redukovanou formu atomu mědi přítomného v enzymu. Vitamin C se podílí i na biosyntéze hormonu adrenalinu a protizápalových steroidů. Největší koncentrace vitaminu C jsou v kůře nadledvinek a hypofýze. Předpokládá se, že má důležitou úlohu v syntéze a uvolňování hormonů adreno-hypofyzární osy. Vitamin C se zúčastňuje na hydroxylaci trimetyllysinu a gama-butyrobetainu při biosyntéze karnitinu. který se podílí na metabolickém využití tuků (viz dále). Podílí se také na odbourávání cholesterolu v játrech, a tím na prevenci aterosklerózy. Vitamin C je důležitý pro imunitní obranu organismu. Je nezbytný pro biosyntézu imunoglobulinů (pro syntézu disulfidických vazeb). Zvyšuje C1 esterázovou aktivitu při biosyntéze komplementu a zvyšuje množení lymfocytů a jejich aktivitu. Je důležitý pro aktivitu fagocytů a mobilitu leukocytů. Ve fagocytech je asi 150x vyšší koncentrace vitaminu C než v séru.

    Jsou klinické důkazy. že vitamin C chrání proti širokému spektru virových chorob (spalničky, neštovice, virové pneumonie, herpes zoster, virová encefalitida, hepatitida). Mechanismus působení je nejasný. Vitamin C zvyšuje produkci antivirové látky interferonu a fagocytární schopnost retikuloendoteliálního systému. Také by mohl působit uvolňováním peroxidázy. Vitamin C je důležitý v prevenci nádorových onemocnění. Je potřebný pro funkci mikrosomálních hémových oxygenáz, které inaktivují některé chemické karcinogeny a léky. V tuku rozpustné sloučeniny jsou metabolizovány na hydrofilnější a zvyšuje se jejich vylučování z organismu. Vitamin C inhibuje tvorbu karcinogenních derivátů tryptofanu. Jejich zvýšené množství se vyskytuje u kuřáků a pacientů s nádorem močového měchýře. Také inhibuje syntézu nitrosaminů v trávicím traktu, z nichž některé jsou silnými karcinogeny, vyvolávající nádory mnoha orgánů; chrání i proti jejich působení. Vitamin C snižuje tvorbu karcinogenních sterolů vznikajících v pokožce při nadměrném slunění. Zvyšuje tvorbu cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP), který inhibuje dělení buněk in vitro a růst nádorů in vivo.

    Vitamin C zvyšuje aktivitu cytochromových enzymů, které tvoří dýchací řetězce buňky a vytvářejí energeticky bohaté molekuly ATP. Podporuje vstřebávání a využití nehemového železa z potravy a je nezbytný pro tvorbu červených krvinek. Je prokázána interakce mezi vitaminem C a atomem mědi, který ovlivňuje funkci hemu přes oxidoredukční působení na železo nebo vlivem na vstřebávání železa ve střevě. Vstřebávání železa z potravy může být zvýšeno současným přijetím vitaminu C. Doplněk 50 mg vitaminu C zvyšoval vstřebávání železa 2-3x a doplněk 100 mg zvyšoval vstřebávání železa 3-5x. Při deficitu vitaminu C se snižuje metabolická zásoba kyseliny tetrahydrolistové, což ukazuje, že je chráněna vitaminem C proti oxidaci.

    Askorbová kyselina je efektivní antioxidant. Může působit buď přímo reakcí s peroxidovými radikály nebo nepřímo obnovou antioxidačního působení vitaminu E. Působí tím příznivě na kontrolu peroxidace lipidů buněčných membrán, včetně membrán tvořících buněčné organely. Také může zmenšovat poškozování nelipidických jaderných složek v buňce volnými radikály. Působí jako antioxidační látka v plasmě a mimobuněčných tekutinách, obklopujících plíce, čočku a retinu oka. Chrání i fagocytující buňky, podílející se na ochraně proti invazi patogenů. Vitamin C je složkou celkového antioxidačního ochranného mechanismu v buňkách a tkáních (Bendich et al., 1986).

    Vitamin C může hrát významnou roli v patogenezi ateroskleózy. Lese cévní intimy, asociované s časným stádiem vývoje aterosklerózy u lidí, jsou nerozeznatelné od lesí vznikajících při skorbutu. Také pacienti s infarktem myokardu mívají nízkou hladinu vitaminu C v séru.

    Vitamin C má i chelatační vlastnosti, tj. má schopnost vázat těžké kovy. Bylo zjištěno, že se podilí na odstraňování olova, uloženého v centrálním nervovém systému.

Deficit

    Nejvýznamnějším projevem velkého deficitu vitaminu C je vznik skorbutu (kurdějí). Onemocnění vzniká při příjmu vitaminu C pod 10 mg na den. Příznaky se projeví za 120-140 dnů úplného nepřijímáni vitaminu C. Skorbut se u nás nevyskytuje. Je více pravděpodobný výskyt částečného deficitu – hypovitaminózy, která se u nás objevuje zejména v předjaří. Projevuje se únavou, nechutenstvím, větší náchylností k infekčním onemocněním, podrážděností a stěhovavými bolestmi v lýtkách. Nastává zarudnutí, případně krvácení dásní, pomnožení ústní mikroflóry, vzniká zápach z úst, snižuje se hladina vitaminu C v séru a leukocytech; člověk se stává náchylný na infekce. Při vyvinutém skorbutu vznikají krevní výrony, mikrocytární anémie a celková sešlost. Na dásních se vytvářejí prokrvácené infikované pseudotumory a na kůži, zvláště lýtek, je drsná kůže s červenými tečkovitými krevními výrony. Vznikají revmatické bolesti z výronů podkožních, svalových a subperiostálních (Wolf, 1985).

Potřeba

    Potřeba vitaminu C je odhadována v různých zemích různě, a to v rozmezí 20-200 mg na den. Skorbut může být léčen denní dávkou 10 mg kyseliny askorbové. Toto množství však neumožňuje vytváření žádné rezervy v organismu. Denní příjem 60 mg udržuje v séru hladinu kyseliny askorbové 0,75 mg na 100 ml a tělní zásobu 1,5 g, což stačí k prevenci skorbutu na 1 měsíc. Hodnoty hladiny v séru pod 0,3 mg/100 ml ukazují na nízký nedostatečný příjem. Z tělní zásoby se denně využívá 3-4 %, tj. 45-60 mg. Při větším příjmu se tělní zásoba zvyšuje. Když je tělní zásoba nasycena, je přebytek vitaminu C metabolizován nebo vyloučen močí. To nastává, když koncentrace v plazmě stoupne na 1,5 mg/100 ml. Objem plazmy činí 3,5 l a tkáňového moku 10,5 1 na 70 kg tělesné hmotnosti, tj. mimobuněčné tekutiny tvoří 20 % tělesné hmotnosti. Metabolity vitaminu C v moči tvoří hlavně šťavelová kyselina, ale vznikají i některé další. Při deficitu vitaminu C klesá její vylučování močí na nulovou hodnotu, pokud není přijímána potravou.

    Vstřebatelnost vitaminu C závisí na jeho množství v potravě. Když je jeho množství v potravě malé, je vstřebatelnost dobrá. Při vyšších dávkách vstřebatelnost klesá. Při příjmu 1 g se vstřebává 75 %, při 2 g – 44 %, při 3 g – 39 %, při 4 g – 28 % a při 5 g – 20 %. Potrava bohatá na pektiny snižuje vylučování kyseliny askorbové močí, a tedy asi i její vstřebávání. Jako antioxidant do potravy se hojně používá D-isoaskorbová kyselina, která nemá aktivitu vitaminu C a může s ním interferovat a rušit jeho působení.

    Potřebu vitaminu C zvyšuje kouření (o 50 až 100 %), chlad, stres, operace, infekce. trauma, nádorová onemocnění a fyzická námaha. Např. u afrických horníků byla potřeba 200-250 mg vitaminu C na den k udržení sérové hladinu 0,75 mg/100 ml. U žen zvyšuje jeho potřebu orální antikoncepce (asi o 100 %). Zvýšená spotřeba vitaminu C je také v těhotenství (asi o 30 %) a při kojení (asi o 60 %). U žen v těhotenství bývá často snížena hladina v séru. Při dlouhodobém používání acylpirinu (např. u revmatické artritidy) se potřeba vitaminu C rovněž zvyšuje. Doporučená dávka u nás je přibližně 80 mg/den. Fyziologicky optimální množství je odhadováno přibližně na 200 mg/den (Ginter, 1982).

    Jaká je skutečně optimální potřeba, není zatím známo. Ze srovnání množství vitaminu C, které si vytvářejí zvířata, schopná ho produkovat. by dospělý člověk potřeboval 1-3 g vitaminu C na den, při stresu 5-20 g na den. Ze srovnání příjmu vitaminu C u opic, které se živí přirozenou potravou, by měl mít člověk příjem 1-5 g vitaminu C na den. K udržení plné nasycenosti krve vitaminem C by člověk musel mít příjem nad 700 mg/den, při stresu, námaze, infekci apod. více. Při infekcích a stresu dovedou zvířata zvýšit produkci vitaminu C 5-l0x. Avšak příjem 5-15 g/den může již u dospělých osob vyvolávat záněty močových cest

Příjem

    Skutečný průměrný hrubý příjem vitaminu C se u nás odhaduje na 76 mg/den (Kušiak, Štiková, 1988). Vzhledem k velkým ztrátám v průběhu skladování a přípravy potravin, které činí 50 % i více, je skutečný příjem aktivního vitaminu C u většiny lidí jen 30-40 mg/den. Hlavním zdrojem vitaminu C je zelenina, včetně brambor a ovoce. V mase a mléčných produktech je obsažen málo (několik mg/100 g) (tabulka č. 1). Z hlediska zdraví je důležité podstatně zvýšit jeho příjem. tzn. zvýšit konzumaci čerstvé, převážně syrové zeleniny a ovoce. Také šetrná příprava potravy snižuje jeho ničení. Vitamin C se neničí teplem, ale oxidací. Proto se neničí varem bez přístupu vzduchu (pod pokličkou). Avšak varem za přístupu vzduchu se jeho ztráty zvyšují. Většina vařených potravin obsahuje jen 1/2 až 1/4 z původního aktivního vitaminu C. Ztráty skladováním v domácnosti ukazuje tabulka č. 2.

    Tabulka č. 1
Průměrný obsah vitaminu C v různých druzích zeleniny a ovoce
(Strmiska F. a kol., 1984)

    Tabulka č. 2
Pokles hladiny vitaminu C skladováním při teplotě 20 ^oC
(Wills et al., 1984)

 Poznámka:
    Ke konci skladovatelného období je u okurku a celeru více než 50 % vitaminu C ve formě dehydroaskorbové kyseliny, u brambor více než 25 %, u růžičkové kapusty, rajčat, citrónů a pomerančů 10-20 %, u banánů a petržele méně než 5 %. Dehydroaskorbová kyselina má také aktivitu vitaminu C.

    Zvýšený příjem (i v lékové formě) je příznivý při nachlazení a některých nemocech (až dávky do 1000 mg/den). Není příznivý nadměrný příjem vitaminu C u žen v těhotenství. U dětí žen, které braly v těhotenství 400 mg vitaminu C denně, vznikla zvýšená potřeba vitaminu C a vyvinul se u nich po narození skorbutický stav. Obdobný stav může vzniknout u dospělých osob, které braly delší dobu vysoké dávky vitaminu C a pak je náhle snížili. Syntetický vitamin C má stejnou účinnost jako přirozený vitamin C, jehož účinek však zvyšují bioflavony. Příjem 1-2 g/den snižuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů v séru. U diabetiků příjem 500 mg vitaminu C na den snižuje hladinu krevní glukózy. U starších lidí 1 g vitaminu C na den potlačuje deprese a zvyšuje hbitost. U astmatiků 1 g vitaminu C na den snižuje počet a velikost záchvatů a působí značné zlepšení stavu nemocí.

    Při větším příjmu vitaminu C se však zvyšuje potřeba zinku a kyseliny listové a je potřebný jejich větší příjem.

Toxicita

    Nadměrný příjem vitaminu C je škodlivý. Zvyšuje hladinu kyseliny močové a šťavelové v moči, působí hypoglykemický efekt, porušuje baktericidní aktivitu leukocytů a působí nadměrné vstřebávání potravinového železa. Může zvýšit vylučování pyridoxinu, a tím potřebu vitaminu B6. Dávky nad 4 g na den mohou zvyšovat výskyt oxalátových ledvinových kamenů. Při podávání 2 g kyseliny askorbové po dobu 5 dnů se zvýšilo vylučování oxalátů močí o 37 mg/den.

    Megadávky (nad 1000 mg) neměly vliv na vylučování vápníku, fosforu, sodíku, draslíku, hořčíku, železa, mědi, zinku a manganu močí. Vysoké dávky vitaminu C ovlivňují vstřebávání některých těžkých kovů. Snižují vstřebávání olova a kadmia, ale zvyšují vstřebávání rtuti. Vyšší koncentrace vitaminu C ve tkáni spolu s železem zvyšují tvorbu škodlivých radikálů. Vysoké dávky vitaminu C zřetelně zkracují dobu života červených krvinek. Také začínají inhibovat aktivitu jaterních mikrozomálních hydroxylačních enzymů, a tím snižují detoxikační schopnost jater.

Závěr

    Vitamin C je důležitý pro mnoho biochemických a biologických funkcí v organismu. Svou funkcí při tvorbě kolagenu ovlivňuje dobrý stav všech tkání včetně svalů, kostí, šlach, vazů, kůže a cév a je důležitý při všech regeneračních procesech v organismu. Je významný v prevenci aterosklerózy. srdečně cévních chorob, infekčních chorob, nádorových onemocnění a pro celkový dobrý zdravotní stav. Vitamin C je obsažen především v zelenině a ovoci. Jeho příjem potravou u nás je poměrné nízký a pro dobré zdraví je žádoucí jeho příjem podstatně zvýšit (2 až 3krát). Zvýšený příjem vitaminu C je příznivý u řady chorob.

Použitá literatura:

Bendich A. et al.: Adv. in Free Radical Biol. Med., 2. 1986, 419.
Cameron E. et al.: Cancer Res., 39, 1979, 663.
Ginter E.: Čs. Gastroent. Výž., 36/3-4, 1982, 206.
Hanck A.: Ascorbic acid and cancer. In: Vitamin and Cancor - Human Cancer Prevention by Vitamins and Micronutrients. The Humana Press, Inc., Clinton, 1985.
Kušiak J., Štiková O.: Výživa lidu, 1, 1988, 4.
Sauberlich H. S.: Ascorbic acid. In: Present Knowledge in Nutrition. The Nutrition Foundation, Inc., Washington, 1984.
Stratil P.: abc zdravé výživy. 1. díl. Brno 1993.
Strmiska F. a kol.: Poživatinové tabulky. Výzkumný ústav potravinársky. Bratislava. 1984.
Wills. R. B. et al.: J. Agricult, Food Chem., 32, 1984, 836.
Wolf A.: Hygiena výživy. Avicenum Praha, 1985.