Stanovení askorbové kyseliny bylo prováděno v modelovém vzorku a v reálných vzorcích (vzorky I–IV). Výrobce, složení, datum otevření balení, datum provedení analýzy atd. je uvedeno v metodice práce.
Modelový vzorek
Vzorek I – Čistá askorbová kyselina ve vodě
Reálné vzorky
Vzorek II – Nápoj „Toma jablko“
Vzorek III – Vitamin C, šumivé tablety, citrónová příchuť
Vzorek IV – Vitamin C, šumivé tablety, orange.
Stanovení askorbové kyseliny bylo provedeno pro srovnání dvěma metodami:
a) kineticko-spektrofotometrická metoda
b) jodometrická titrační metoda s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence.
Ukázka zobrazení naměřených dat kineticko-spektrofotometrickou metodou (závislost absorbance na čase) pro jednotlivé vzorky I–IV je znázorněna na obrázcích č. 9–12.
Obrázek č. 9
Obrázek č. 10
Závislost absorbance na čase pro vzorek I
Závislost absorbance na čase pro vzorek II
Obrázek č. 11
Obrázek č. 12
Závislost absorbance na čase pro vzorek III
Závislost absorbance na čase pro vzorek IV
Ukázka zobrazení odpovídajících naměřených potenciometrických dat (závislost E na objemu odměrného činidla) a vypočtených 1. a 2. derivací je pro vzorek II znázorněna na obrázcích č. 13–15.
Obrázek č. 13
Závislost E (mV) na objemu odměrného činidla pro vzorek II
Obrázek č. 14
Obrázek č. 15
Závis. 1. der. E na obj. odm. činidla pro vz. II
Závis. 2. der. E na obj. odm. činidla pro vz. II
Srovnání výsledků stanovení oběma metodami stanovení pro vzorky I–IV je uvedeno v tabulce č. 7.
Tabulka č. 7
Přehled výsledků stanovení askorbové kyseliny ve vzorcích I–IV
|
Vzorek |
Kineticko-spektrofotometrická
metoda |
Jodometrická metoda (potenciometrie)
|
||||||
|
Paralelní stanovení |
|
Paralelní stanovení |
|
|||||
|
|
1 |
2 |
3 |
Æ |
1 |
2 |
3 |
Æ |
|
I |
77,2 |
73,3 |
68,6 |
73,03 |
79,6 |
72,0 |
79,6 |
77,07 |
|
II |
24,4 |
24,8 |
23,6 |
24,27 |
26,6 |
26,2 |
26,2 |
26,33 |
|
III |
58,5 |
57,0 |
57,0 |
57,50 |
59,5 |
62,0 |
57,5 |
59,67 |
|
IV |
60,1 |
57,4 |
56,6 |
58,03 |
64,2 |
61,9 |
60,1 |
62,07 |
Jak je vidět z tabulky č. 7, obě metody poskytují výsledky v souladu s deklarovaným množstvím askorbové kyseliny v jednotlivých vzorcích:
Vzorek I – 77 mg/100 ml
Vzorek II – více než 12 mg/100 ml
Vzorek III – 60 mg/1 tabletu
Vzorek IV – 60 mg/1 tabletu.
Ukazuje se také, že stanovení jodometrickou metodou poskytuje oproti kineticko-spektrofotometrické metodě nepatrně vyšší hodnoty obsahu askorbové kyseliny a to o 5,53 %, 8,47 %, 3,77 %, resp. 6,96 % pro jednotlivé vzorky I – IV.
Výsledky statistického rozboru a zpracování dat pro vzorky I–IV jsou uvedeny v tabulce č. 8.
Tabulka č. 8
Statistické zpracování výsledků stanovení askorbové kyseliny ve vzorcích I–IV
|
|
Kineticko- spektrofotometrická metoda |
Jodometrická metoda (potenciometrie) |
Přesnost metod |
Shodnost metod |
||
|
|
|
L1,2 |
|
L1,2 |
|
|
|
I |
6,95 |
73,03 ± 11,21 |
5,82 |
77,07 ± 9,91 |
1,280 |
0,249 |
|
II |
2,92 |
24,27 ± 1,56 |
0,90 |
26,33 ± 0,52 |
9,000 |
1,287 |
|
III |
1,54 |
57,50 ± 1,96 |
4,46 |
59,67 ± 5,87 |
9,000 |
0,362 |
|
IV |
3,56 |
58,03 ± 4,56 |
3,90 |
62,07 ± 5,34 |
1,372 |
0,531 |
Poznámka:
Pro n = 3: Fa = 19,000 ; ua = 0,636
(hladina významnosti a byla u všech výpočtů L1,2, F a u zvolena a = 0,05).
Jak je vidět z tabulky č. 8, relativní směrodatné odchylky se pohybují u jednotlivých vzorků sr,R = 1,54–6,95 % (kineticko-spektrofotometrická metoda) sr,R = 0,90–5,82 % (jodometrická metoda), což ukazuje na velmi dobrou přesnost stanovení jednotlivých metod.
Vzhledem k tomu, že hodnoty F pro všechny vzorky jsou menší než kritická hodnota Fa, jsou obě metody vzájemně přesné. Obě metody poskytují také shodné výsledky s výjimkou vzorku II. Nepatrně vyšší hodnota u pro vzorek II je způsobena velmi malým rozptylem nalezených hodnot koncentrací askorbové kyseliny u jodometrické metody pro tento vzorek.