Silice, dříve éterické oleje, jsou těkavé, ve vodě nerozpustné, většinou intenzivně vonící přírodní látky. Tvoří je zpravidla terpeny a terpenové deriváty, ale i jiné organické sloučeniny (uhlovodíky, alkoholy, kyseliny, estery,…). Silice jsou obsaženy v rostlinných pletivech (květů, plodů, listů a kořenů) nebo ve speciálních buňkách (žlázy, žláznaté chloupky,…).
Silice slouží rostlině jako ochrana před býložravci, jako obrana před přílišným vypařováním vody z rostlinného těla a jako lákadlo pro opylující hmyz.
Z farmakologického hlediska mají mnohostranné využití. Siličnaté drogy se využívají ve formě nálevů nebo odvarů na povzbuzení žaludeční činnost, upravení trávení, zlepšení chuti k jídlu (máta peprná, mateřídouška, petržel, andělika, česnek, cibule) a uklidnění organismu (kozlík, levandule, meduňka). Využívají se také jako koření (kmín, tymián, dobromysl, fenykl, anýz) nebo se inhalují při zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích (kmín, fenykl, máta, dobromysl, mateřídouška).
Chemické struktury některých silic:
Intoxikace silicemi je možná jen při jejich nadměrném nebo dlouhodobém užívání. Projevuje se nevolností, průjmem, zvracením, bolestí hlavy, malátností, podrážděním ledvin, záněty a otoky při zevním užití. Některé silice způsobují překrvení dělohy a mohou vyvolat i potrat.
