Oxidačně-redukční (redoxní) vlastnosti kovů, reakce mědi s kyselinami

Chemikálie: 2 mol dm^–3 HNO₃, 2 mol dm^–3 HCl, 0,1 mol dm^–3 ZnSO₄, 0,1 mol dm^–3 CuSO₄, 0,1 mol dm^–3 FeSO₄, Zn plech, Cu plech, dlouhý Fe hřebík

Pomůcky: stojan se 2 zkumavkami, smirkový papír, 4 kádinky, držák na zkumavky, kahan

Postup

a)      Srovnání redoxních vlastností mědi a zinku

-         do 20 cm³ (odhadem, neměřit) 0,1 mol dm^–3 CuSO₄ zčásti ponořit zinkový plech (předem očištěný smirkovým papírem) = pokus (A)

-         do 20 cm³ (odhadem, neměřit) 0,1 mol dm^–3 ZnSO₄ zčásti ponořit měděný plech (předem očištěný smirkovým papírem) = pokus (B)

-         počkat asi 15 minut (zatím lze provádět jiné úkoly)

-         zhodnotit proběhlé děje

CD:

Obr.: Provedení a výsledek experimentu A, B

b)      Srovnání redoxních vlastností železa a mědi

-         do 20 cm³ (odhadem, neměřit) 0,1 mol dm^–3 FeSO₄ zčásti ponořit proužek měděného plechu = pokus (C)

-         do 20 cm³ (odhadem, neměřit) 0,1 mol dm^–3 CuSO₄ zčásti ponořit[1] železný hřebík = pokus (D)

-         počkat asi 15 minut (zatím lze provádět jiné úkoly)

-         zhodnotit proběhlé děje

CD:

Obr.: Výsledek experimentu C, D

c)      Reakce mědi s kyselinami

-         do dvou zkumavek vložit osmirkované měděné plíšky

-         do první zkumavky přilít (odhadem) asi 2 cm³ 2 mol dm^–3 HCl

-         do druhé zkumavky přilít (odhadem) asi 2 cm³ 2 mol dm^–3 HNO₃

-         obě zkumavky mírně zahřát

-         děje pozorovat a výsledky porovnat

CD:

Obr.: Měď s HCl a s HNO₃