Hliník je
stříbrolesklý kov, velmi kujný a tažný. Poměrně dobře vede elektrický proud.
Podle hodnoty jeho standardního elektrodového potenciálu je silně
elektropositivní. Na vzduchu je stálý, neboť se pokrývá ochranným povlakem
oxidu. Při styku s vodou se pokrývá souvislou vrstvičkou nerozpustného
nereaktivního hydroxidu, čímž se stává vůči ní zcela odolným. Na velké afinitě
hliníku ke kyslíku je založen významný způsob přípravy kovů, který se nazývá
aluminotermie. Aluminotermicky lze mnohé kovy vyredukovat z jejich oxidů.
Při reakci se uvolňuje velké množství tepla (reakce, přestože je nutno ji
aktivovat zapálením reakční směsi, je silně exotermní a průběh je prudký až
explozivní).
Chemikálie: hořčíková páska, práškový hliník, Fe2O3,
práškový hořčík, BaO2
Pomůcky: kahan, kleště, kovová trojnožka,
žáruvzdorný kelímek, železná miska s pískem
Postup
-
pracovat
v digestoři!
-
smícháním práškového hliníku s Fe2O3
v hmotnostním poměru 1:1 připravit tzv. termit
-
do žáruvzdorného kelímku nasypat asi do dvou třetin termit
-
kelímek vložit do železné misky s pískem
-
uprostřed termitové směsi vyhloubit jamku
-
připravit zápalnou směs smícháním BaO2 s
práškovým hořčíkem v objemovém poměru 1:1
-
do jamky vložit asi 3 cm dlouhou hořčíkovou pásku
-
pásku obsypat zápalnou směsí
-
stáhnout čelní stěnu digestoře
-
upozornit studenty na světelný a zvukový efekt
-
nyní hořčíkovou pásku zapálit[1] kahanem, postavit kahan
dále od reakční směsi a ihned zcela uzavřít digestoř
CD:
Mov:
Průběh
reakce
[1] Zápalnou směs lze zapálit také tak, že se převrství krystalickým manganistanem draselným, na který se přikápne pomocí pipety asi 0,5 cm3 glycerinu. Směs se vznítí za 30-60 vteřin.
Zápalnou směs lze zapálit také pomocí zápalky, na kterou se navlékne asi dvoucentimetrový knot a nechá se nasáknout ethanolem. Takto připravená zápalka se zasune do jamky termitové směsi hlavičkou dolů a nahoře zapálí pomocí špejle.