Vodík a jeho vlastnosti

Chemikálie: hliníkový plíšek, tuhý NaOH (použít od úlohy Vlastnosti NaOH), HCl (1:1), H2SO4 (1:1), CH3COOH (1:1), granulovaný Zn

Pomůcky: 4 zkumavky, stojan na zkumavky, kádinka, tyčinka, kahan, chemická lžíce, zátka s trubičkou

Postup

a)      Reakce kyselin se zinkem

-         do tří zkumavek nalít po asi 8 cm3 HCl, CH3COOH, H2SO4 zředěné vodou v poměru 1:1

-         do každé z nich vhodit granulku Zn

-         pozorovat rychlost reakce, vyplnit tabulku

Tab. 3: Rozpis provedení experimentu

Zkumavka č.

8 cm3

Přidat

Rychlost reakce

1

HCl

1 granulka Zn

1 – 2 – 3

2

CH3COOH

1 granulka Zn

1 – 2 – 3

3

H2SO4

1 granulka Zn

1 – 2 – 3

 

Rychlost doplnit dle sledování: 1 – nejrychlejší, 2 – střední, 3 – nejpomalejší

 

b)      Reakce hliníku s koncentrovaným roztokem NaOH

-         do zkumavky uchycené ve stojanu na dno zasunout hliníkový plíšek (asi 3´3 cm, natrhaný či nastříhaný na kousky)

-         přilít roztok NaOH (1 g na 10 cm3 vody připravený v úloze Vlastnosti NaOH), aby byl plíšek ponořený

-         zkumavku uzavřít zátkou s trubičkou

-          vznikající vodík jímat[1] do zkumavky otočené dnem vzhůru

-         vodík dokázat přiložením ústí zkumavky k plameni (zvuková[2] zkouška) 

 

 

 

 

CD:

Obr.: Držení zkumavky při zvukové zkoušce na vodík

Aud: Zvukový efekt: „štěkání vodíku“NELEKNĚTE SE!

Aud: Zvukový efekt: „plkání vodíku“

Mov: Provedení experimentu


 

[1]      Pozor, reakce hliníku s hydroxidem může být poměrně bouřlivá. Reakční směs může i „vykypět“ ze zku­mav­ky. Nelekněte se a stále držte zkumavku s jímaným vodíkem dnem vzhůru. Dbejte však na to, aby se ústí zku­mavky jímající vodík neumazalo od kypějícího roztoku. Pokud se umaže, nesahejte na ně.

[2]     Pozor, zvukový efekt může být velmi hlasitý. Před provedením zkoušky varujte spolužáky.