Chemikálie: hliníkový plíšek, tuhý NaOH (použít od úlohy Vlastnosti NaOH), HCl (1:1), H2SO4 (1:1), CH3COOH (1:1), granulovaný Zn
Pomůcky: 4 zkumavky, stojan na zkumavky, kádinka, tyčinka, kahan, chemická lžíce, zátka s trubičkou
Postup
a) Reakce kyselin se zinkem
- do tří zkumavek nalít po asi 8 cm3 HCl, CH3COOH, H2SO4 zředěné vodou v poměru 1:1
- do každé z nich vhodit granulku Zn
- pozorovat rychlost reakce, vyplnit tabulku
Tab. 3: Rozpis provedení experimentu
Zkumavka č. |
8 cm3 |
Přidat |
Rychlost reakce |
1 |
HCl |
1 granulka Zn |
1 – 2 – 3 |
2 |
CH3COOH |
1 granulka Zn |
1 – 2 – 3 |
3 |
H2SO4 |
1 granulka Zn |
1 – 2 – 3 |
Rychlost doplnit dle sledování: 1 – nejrychlejší, 2 – střední, 3 – nejpomalejší
b) Reakce hliníku s koncentrovaným roztokem NaOH
- do zkumavky uchycené ve stojanu na dno zasunout hliníkový plíšek (asi 3´3 cm, natrhaný či nastříhaný na kousky)
- přilít roztok NaOH (1 g na 10 cm3 vody připravený v úloze Vlastnosti NaOH), aby byl plíšek ponořený
- zkumavku uzavřít zátkou s trubičkou
- vznikající vodík jímat[1] do zkumavky otočené dnem vzhůru
- vodík dokázat přiložením ústí zkumavky k plameni (zvuková[2] zkouška)
CD:
Obr.: Držení zkumavky při zvukové zkoušce na vodík
Aud: Zvukový efekt: „štěkání vodíku“ – NELEKNĚTE SE!
Aud: Zvukový efekt: „plkání vodíku“
[1] Pozor, reakce hliníku s hydroxidem může být poměrně bouřlivá. Reakční směs může i „vykypět“ ze zkumavky. Nelekněte se a stále držte zkumavku s jímaným vodíkem dnem vzhůru. Dbejte však na to, aby se ústí zkumavky jímající vodík neumazalo od kypějícího roztoku. Pokud se umaže, nesahejte na ně.
[2] Pozor, zvukový efekt může být velmi hlasitý. Před provedením zkoušky varujte spolužáky.