Pyknometr je nádobka určená ke stanovování hustoty kapalin, případně malých tuhých nenasákavých tělísek.
Obr.1: Pyknometr. K
... kapilára v zátce
N ... nádobka pyknometru Z ... zátka pyknometru
Princip:
Jeho funkce je založena na tom, že při úplném naplnění a uzavření zátkou s kapilárou pojme vždy stejný, snadno reprodukovatelný objem V kapaliny. Hustota r kapaliny se pak určuje z její hmotnosti m (určeno vážením) a objemu V.
Přesná reprodukovatelnost objemu kapaliny v pyknometru je dána dvěma faktory:
1) Kapilára v zátce pyknometru je velmi úzká ve srovnání např. s hrdlem odměrné baňky. Význam této skutečnosti lze snadno ilustrovat následujícím příkladem:
Mějme odměrnou baňku o objemu 10 cm3 a průřezu hrdla 1 cm2 a pyknometr o objemu 10 cm3 s průřezem kapiláry 1 mm2. Pokud jsme odměrnou baňku naplnili v důsledku nepřesné práce 1 mm pod rysku, vznikla tím chyba objemu 0,1 cm3. Pokud by kapalina v kapiláře pyknometru po jeho naplnění sahala 1 mm pod horní konec kapiláry, vznikla by tím chyba objemu jen 0,001 cm3, tedy 100 krát menší než v případě odměrné baňky.
2) Do odměrné baňky je kapalina doplňována po rysku, což je pracné a přesnost výsledku do značné míry závisí na zručnosti a trpělivosti experimentátora. Tento problém u pyknometru odpadá, neboť se plní nadbytečným množstvím kapaliny, přičemž kapalina přebývající nad požadovaný výsledný objem z pyknometru po uzavření prostě vyteče.
Postup:
Pozn.: Protože zátka je nedílnou součástí pyknometru, provádíme veškerá vážení pyknometru zásadně i se zátkou.
I) Stanovení hustoty kapaliny, známe-li objem pyknometru
– Zvážíme prázdný suchý pyknometr (hmotnost m1).
– Pyknometr naplníme až po okraj měřenou kapalinou a zazátkujeme, přičemž přebytečná kapalina vystříkne otvorem v zátce. Pyknometr velice pečlivě osušíme tamponem a zvážíme (hmotnost m2).
– Výpočet:
m2 – m1 = m .............. hmotnost kapaliny uvnitř pyknometru
....................... hustota kapaliny, V je objem pyknometru, napsaný na nádobce
II) Stanovení hustoty kapaliny, neznáme-li objem pyknometru
Oproti postupu uvedenému v předchozím bodě musíme navíc zjistit objem pyknometru. Učiníme to pomocí hmotnosti mS kapaliny o známé hustotě rS (nejčastěji destilovaná voda), kterou naplníme pyknometr a zvážíme.
Postupujeme takto:
– Zvážíme prázdný suchý pyknometr (m1) se zátkou.
– Zvážíme zazátkovaný pyknometr naplněný zkoumanou kapalinou a pečlivě osušený (m2).
– Pyknometr důkladně propláchneme srovnávací kapalinou, pak jej touto kapalinou naplní-me, pečlivě osušíme a zvážíme (m3).
– Výpočet:
mS = m3 – m1 ............ hmotnost srovnávací kapaliny v pyknometru
................... objem pyknometru (rS ........... hustota srovnávací kapaliny)
m = m2 – m1 .............. hmotnost zkoumané kapaliny v pyknometru
...................... hustota zkoumané kapaliny
III) Stanovení hustoty malých tuhých nenasákavých tělísek
– Zvážíme prázdný suchý pyknometr (m1 = mP).
– Zvážíme suchý pyknometr s tělísky (m2 = mP + mT).
– Pyknometr s tělísky naplníme kapalinou o známé hustotě, která s tělísky chemicky nereaguje, uzavřeme zátkou, osušíme a zváží me (m3 = mP + mT + m`S).
–
Pyknometr vyprázdníme a propláchneme srovnávací
kapalinou. pak jej touto kapalinou naplníme, uzavřeme zátkou, osušíme a zvážíme
(hmotnost m4 = mP + mS).
– Výpočet:
m2 – m1 = mT ............ hmotnost tělísek
m4 – m1 = mS ............ hmotnost srovnávací kapaliny zcela vyplňující pyknometr
................... objem pyknometru (rs....... hustota srovnávací kapaliny)
m3 – m2 = m`S ........... hmotnost srovnávací kapaliny v pyknometru s tělísky
, .................. objem pyknometru zmenšený o objem tělísek
V – V` = VT ............. objem tělísek
................. hustota tělísek