Odměrné baňky

 

slouží k přípravě roztoků o přesně známé koncentraci nebo pro přesné ředění roztoků. Vzhledem k tomu, že analytické váhy patří k nej­přes­něj­ší­mu chemickému laboratornímu vybavení, je přesnost kon­cen­trace připravenéh roztoku limitovaná přesností, s níž jsme schop­ni odměřit objem. Od­měrná baňka znázorněná na obrázku vpravo měří 250 ml ± 0.15 ml. To znamená relativní chybu 0,06 %.

 

Odměrné baňky jsou kalibrované na dolití. Jsou obvykle vyrobeny z velmi ten­ké­ho skla (vzácně mohou být i plastové), mají dlouhé úzké hrdlo a na něm značku (tzv. rysku) označující, kam má sahat dolní okraj menisku roztoku, je-li v baňce přesně takový ob­jem roztoku, jako udává údaj na od­měrné baňce. Hrdlo mohou mít buď bez zábrusu (je nutno použít pryžovou zátku), nebo se zábrusem (jsou do­dávány buď se zátkou plastovou, ne­bo skleněnou). Ve většině případů je možno jednou odměrnou baňkou měřit jeden konkrétní objem (např. 250 ml).

 

  

 


 

Postup práce s odměrnou baňkou

 

Do baňky nejprve vpravíme ředěnou látku, v závislosti na její formě jedním z následujících způsobů:

a)    ve formě roztoku (pipetou). Pro přesnou práci se vyžaduje, aby roz­tok byl napipetován přímo pod rysku na hrdle odměrné baň­ky (ka­pič­ky ul­pě­lé nad ryskou zkreslují celkový objem roztoku od­mě­ře­né­ho baňkou).

b)   pevnou látku (do hrdla odměrné baňky vsuneme nálevku, do ní vsy­pe­me rozpouštěnou látku a pak ji z navažovací nádobky i z ná­levky splách­ne­me rozpouštědlem do odměrné baňky. Pro přes­nou práci se vy­žaduje, aby ústí nálevky sahalo pod rysku na hrdle odměrné baň­ky (kapičky ul­pělé nad ryskou zkreslují cel­kový objem roztoku od­mě­řeného baňkou). Nejprve roz­pus­tí­me látku v menším objemu ka­pa­liny, teprve pak baň­ku do­pl­ní­me po rysku.

 

Když je pevná látka zcela rozpuštěná, velmi opatrně doplníme rozpouštědlo tak, aby se dol­ní okraj menisku dotýkal rysky. K tomu účelu je nut­né, abychom se v závěrečné fázi při­dávání roz­pouš­tědla dívali přímo na rysku (ryska v úrovni oka), aby vypadala jako čár­ka (ne jako elipsa). Po­sled­ní kapky rozpouštědla přidáváme jednotlivě, buď pipetou, ne­bo ze střičky. Ne­smí­me přelít.

 

Jednotlivé kapky ze střičky můžeme obdržet následujícím způsobem: Střičku otočíme špič­kou do vý­levky a obvyklým způsobem vystříkneme část kapaliny. Po povolení tlaku zů­stane v ústí střič­ky několik kapiček. Ty pak jemným tlakem vpravíme do odměrné baňky.

 

Měli bychom dbát na to, aby kapičky rozpouštědla kapaly přímo do baňky a nezůstávaly na hrdle nad rysku, kde zkreslují měřený objem.

 

Obr. 1: Správný boční pohled na rysku odměrné baňky.

Meniscus right at mark on the flask

Obr. 2: Pohled na rysku správně naplněné odměrné baňky.

Po doplnění baňky po rysku ji důkladně uzavřeme, otočíme vzhůru dnem a důkladně zamícháme.

 

 

 

 

Obr. 3: Míchání obsahu odměrné baňky.

Image 3 

 

Je nezbytné, aby na každé odměrné baňce byl připevněn štítek s informacemi o jejím obsahu, kon­centraci, datu přípravy roztoku, autorovi apod.

Odměrné baňky nelze vystavovat vyšším teplotám než 80°C až 100 °C. Baňky se vlivem tepla roz­tahují a návrat do původního objemu je velmi pomalý, někdy zůstanou deformované na­vždy. Odměrné baňky se proto nesmí sušit ve vyhřívaných sušárnách. Ohřívat kapalinu v od­měr­né baňce na kahanu nebo na elektrickém ohřívači je také zcela nepřípustné.

 

Video: Práce s odměrnou baňkou.