Filtrace
je separační metoda, která umožňuje
oddělit pevnou látku od kapaliny. Pevná látka se zachytí na filtru,
kapalina proteče jako filtrát. V laboratoři se jako filtru používá nejčastěji
tzv. filtrační papír, který je podobný obyčejnému papíru, ale má mnohem
větší propustnost kapalin a je dosti savý. Rozlišuje se několik druhů
těchto papírů podle vlastností materiálu, který chceme filtrovat. Příprava
hladkého filtračního papíru 1.
Lehce si zakreslíme
kruh (lze použít kružítko) na filtrační papír dle velikosti filtrační nálevky
tak, aby jeho poloměr byl o 0,5 cm menší než výška nálevky. Často lze
zakoupit přímo filtry kruhového tvaru potřebné velikosti. 2.
Kruh z papíru
vystřihneme a přehneme na polovinu a ještě jednou (celkem na čtvrtiny). 3.
Jednu „kapsu“ filtru
rozevřeme a získaný kornoutek, jehož jedna strana je tvořena pouze
jednoduchou stěnou filtru a druhá trojitou, vsuneme do nálevky, vodou ze
střičky ovlhčíme a prsty pěkně přitiskneme na stěny. Pozor, neprotrhnout
špičku! Tohoto
hladkého filtru používáme všude, kde nám jde o zužitkování tuhé látky, na něm
zachycené, a je-li jí jen malé množství. Při pouhém čištění tekutiny
používáme filtru francouzského - skládaného, filtrujícího neporovnatelně
rychleji. Příprava francouzského skládaného filtru 1.
Lehce si zakreslíme
kruh (lze použít kružítko) na filtrační papír dle velikosti filtrační nálevky
tak, aby jeho poloměr byl o 0,5 cm menší než výška nálevky. Často lze
zakoupit přímo filtry kruhového tvaru potřebné velikosti. 2.
Kruh z papíru
vystřihneme a přehneme na polovinu a ještě jednou a ještě jednou (celkem
na osminy). 3.
Nakonec filtr
zarovnáme, rozevřeme do kornoutku a vsuneme do nálevky. V některých případech se
prodávají francouzské filtry již poskládané. Provedení filtrace Nálevku
s filtračním papírem upevníme do držáku tak, aby se její stopka dotýkala
stěny kádinky postavené pod ní na jímání filtrátu. Filtrát musí stékat po
stěně kádinky a nesmí se rozstřikovat. Roztok filtrujeme (pokud to látce nevadí) vždy horký,
protože je filtrace za horka mnohem rychlejší. Vléváme jej
z kádinky do nálevky po tyčince přiložené ke stěně nálevky (pokud používáme
hladký filtr, přikládá se zpravidla ke trojité vrstvě filtračního papíru),
aby se kapalina nerozstřikovala a nepotřísnila stěny kádinky. Protože
kapalina na filtru vzlíná, nenaléváme jí více než centimetr pod okraj
filtru. 1 ... tyčinka 2 ... stojan 3 ... kádinka nebo jiná nádobka s filtrovaným roztokem 4. .. filtr 5. .. filtrační nálevka 6 ... kádinka nebo jiná nádobka pro jímání filtrátu 7 ... filtrát ·
Filtrace za
horka. Filtrace
za horka se používá většinou při krystalizaci. Dříve se pro tento typ
filtrace vyráběla speciální nálevka (dutá, plnila se vodou, zahřívala se
plamenem kahanu). Dnes již jsou se získáním takové nálevky problémy.
·
Filtrace s
odsáváním. Viz
též Büchnerova nálevka. Vlhčení filtru
na Büchnerově nálevce a jeho urovnání viz video. |
Autotest:U následujících videozáznamů
určete, jakých chyb se dopustil laborant: -
Pokus 1 -
Pokus 2 -
Pokus 3 |
Odpovědi najdete zde.