OBSAH:
Nebezpečné
chemické látky v běžném životě
-
Každá látka (včetně destilované vody) v přílišném
nadbytku je jedovatá. Např. smrtelná
dávka soli kuchyňské je 200-280 g. Je tedy toxičtější než alkohol (naštěstí
méně chutná).
-
jedovaté houby
(smrtelně jedovaté houby rostoucí na našem území viz dále)
-
kombinace některých hub s některými potravinami nebo
nápoji (zejména alkoholickými) může
být nebezpečná.
-
toxické mohou být některé části rostlin (toxické pokojové
rostliny)
-
kombinace některých léků s některými jinými
látkami obsaženými v jiných
lécích, v potravinách či nápojích může být toxická nebo může odstranit
žádaný účinek léku. Také nedodržení doby aplikace léku nebo dávkování může
být nebezpečné. Proto je bezpodmínečně nutno přesně dodržovat instrukce na
příbalovém letáku k lékům a řídit se radami lékaře)
-
Ve zkažených potravinách se mohou
vyskytovat toxické látky. Zkaženým potravinám se musejí vyhýbat hlavně děti,
těhotné ženy a nemocní lidé.
-
V alkoholických nápojích vyrobených
neodborným způsobem může být přítomen smrtelně jedovatý methanol a jiné
nebezpečné látky.
-
Nadbytečné množství alkoholu (ethanolu) může mít
smrtelné důsledky (420-560 g).
-
Záludnou jedovatou látkou je šťavelová kyselina. Vyskytuje se např. ve špenátu, mangoldu, šťovíku
aj. Tyto rostliny jsou však z jiných hledisek důležitou složkou zdravé
výživy. Pro potlačení jedovatých účinků šťavelové kyseliny je zapotřebí ji
převést na nerozpustný šťavelan vápenatý. Toho se docílí reakcí
s vápenatými ionty, které jsou v dostatečném množství přítomny např.
v mléčných výrobcích. Proto musíme
přidávat do špenátu mléko.
-
zkažené potraviny. Nejjedovatější je botulotoxin. Vyskytuje s např. v
paštikách, které jsou delší dobu otevřené a špatně skladované (na slunci
apod.). Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 2.10-9g.
Bod vzplanutí udává nejnižší teplotu, na kterou musí
být hořlavá kapalina zahřáta, aby po přiblížení plamene nad hladinu došlo ke
vznícení par. Podle bodu vzplanutí
dělíme hořlavé kapaliny podle ČSN 65 02 01 do 4 tříd.
–
I.
třída – hořlaviny s bodem
vzplanutí do 21 ºC (aceton,
hexan, lehké benzíny, methanol, sirouhlík, nitrolaky – nitroředidla)
–
II.
třída – hořlaviny s bodem
vzplanutí nad 21 ºC do 55 ºC (lakový
benzin, petrolej, styren)
–
III.
třída – hořlaviny s bodem
vzplanutí nad 55 ºC do 100 ºC (motorová
nafta, výševroucí petrolej)
–
IV.
třída – hořlaviny s bodem
vzplanutí nad 100 ºC do 250 ºC (topné oleje, anilin, nitrobenzen)
Obecně
platí, že čím je bod vzplanutí nižší, tím je látka z hlediska snadnosti
vzniku požáru nebezpečnější.
V domácnosti se z prudce hořlavých a výbušných látek
nacházejí např.:
organická ředidla (ethanol, aceton, toluen, perchlorethylen,
nitroředidla, benzín, propan a butan (prázdné propanbutanové lahve je pro velké
nebezpečí výbuchu zakázáno znova naplňovat), pyrotechnika o vánocích,...).
Řada z těchto látek jsou nejen látky velmi snadno hořlavé, ale
současně také látky toxické, omamné a psychotropní, takže by s nimi neměly
děti přijít do styku ani v domácnosti při práci rodičů (lakování, čištění
lyží, odpalování novoroční petardy,...).
Z žíravin
běžně používaných v domácnosti a zřejmě volně dostupných dětem je možno
uvést např.
hydroxid sodný (NaOH) – součást čisticích prostředků pro WC, kanalizaci
apod. (známý je např. výrobek Krtek),
amoniak (hydroxid amonný) (NH3) – součást některých léků (např. Afterbite – prostředek zmírňjící svědění po poštípání komáry)
octová kyselina (CH3COOH) – její 4% až 8% roztok je v potravinách prodáván
jako kuchyňský ocet. I v ředění
prodávaném v potravinách může při vniknutí do oka způsobit jeho trvalé
poškození!
pálené (CaO) i hašené (Ca(OH)2)
vápno – používá se na stavbách.
Pálené vápno prudce až explozívně reaguje s vodou, obě sloučeniny jsou
silně žíravé (tatínkové, pozor na svoje děti, pokud stavíte!!!)
manganistan draselný (KMnO4) – dříve v lékárnách volně dostupný jako
kloktadlo a desinfekční prostředek (hypermangan).
Nepůsobí přímo poleptání, ale má silné oxidační účinky. Ve větších
koncentracích způsobuje zbarvení pokožky. Při vniknutí krystalku do očí může
trvale poškodit zrak. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 5-10 g.
peroxid vodíku (H2O2) – ve zředěných roztocích se používá k dezinfekci a k odbarvování vlasů.
Žíravá látka, silné oxidační nebo i redukční účinky. V koncentrovanějších
roztocích způsobuje vznik bílých skvrn na kůži. Prudce reaguje s KMnO4.
Průmyslové
jedy jsou vyráběny za účelem ničení různých škůdců, nazývají se pesticidy. Podle
cílové skupiny organismů se dělí na: Insekticidy
(proti hmyzu), rodenticidy(proti
hlodavcům), fungicidy (proti houbám
a plísním), herbicidy (proti
plevelům).
Všechny
mají toxický vliv také na člověka. Proto je nutno před nimi děti chránit. Pozor
např. na posypanou podlahu ve sklepech domů, na ošetřenou vegetaci s níž
se setkáte na výletě, kontakt s prostředky určenými pro ošetření
zahrádky,... Je také bezpodmínečně nutno dodržovat návod (ochranné prostředky,
větrání, zákaz vstupu na ošetřené území,...). Podrobněji o průmyslových jedech zde.
Kombinace
některých léků s jinými látkami může mít až fatální následky. Zejména je
nutno dávat si pozor na kombinaci s alkoholem (např. účinek barbiturátů – hypnotika a sedativa – je
alkoholem velmi zesílen). Jindy může nedodržení návodu k používání léků
vést ke ztrátě léčivého efektu. Někdy také může léčba určitým lékem vést
k poškození organismu v jiné oblasti. Je proto bezpodmínečně nutné přečíst si leták si informacemi o použití
léku, zejména položky kontraindikace,
nežádoucí účinky, interakce, dávkování a způsob podávání, upozornění.
Ošetřujícímu lékaři je bezpodmínečně nutné oznámit, které léky berete, aby mohl
rozhodnout o možnosti jejich kombinace s dalšími léky. Pokud vám určitá
kombinace léků připadá podivná, velmi slušně se u svého lékaře informujte.
Uvědomte si, že i přes nejlepší dobrou vůli není žádný člověk chodící počítač a
nemůže znát zpaměti všechny informace o všech lécích. Osoby na určitých lécích závislé (diabetici, kardiaci, alergici apod.)
musí mít léky při cestování vždy s sebou a měly by mít jednak doma na viditelném
místě a jednak také u svých dokladů seznam používaných léků a dávkování
(ocení jej např. při nečekaném rychlém transportu do nemocnice).
Některé
léky jsou současně také omamné nebo psychotopní látky a jejich použití je
přísně monitorováno (např. barbituráty jsou návykové).
Léky
musejí být testovány (tj. musí být velmi důkladně experimentálně ověřeno, že
kromě účinků léčivých nemají podstatné nežádoucí vedlejší účinky). Bohužel ne
vždy je předvídavost vědců postačující. Např. v 60. letech 20. století byl
v NSR používán lék Kontergan
jako sedativum při potížích v graviditě. Bohužel teprve dodatečně se
ukázalo, že má teratogenní účinky (rodily se zmrzačené děti).
Jakékoli příznaky nemoci, nevolnosti
nebo jiné nečekané nežádoucí stavy, které by mohly souviset s příjmem
určitého léčiva, má proto pacient povinnost ihned hlásit svému lékaři.
Podstatnou
složkou alkoholických nápojů je ethanol.
Jeho koncentrace v nápojích v objemových procentech: pivo 3-6 %, víno
8-12 %, likéry 30-40 %, destiláty 40-60 %. Přes 90 % požitého ethanolu je
odbouráno játry. K účelům jiným než potravinářským se ethanol denaturuje
(nejčastěji benzínem), aby byl nepoživatelný. Oproti všeobecným představám je
nutno zdůraznit, že jako desinfekční prostředek není schválen pro nedostatečnou
účinnost. Ethanol je psychotropní látka s narkotickým účinkem a
potenciální návyková látka. Smrtící dávka pro dospělé je 150-250 g, pro děti
jen 3 g/kg tělesné hmotnosti. Množství ethanolu v krvi lze přibližně
odhadnout podle vzorce ‰ = m/hf, kde m je hmotnost požitého ethanolu v gramech, h je tělesná hmotnost v kg, f je faktor (0,67 pro muže, 0,55 pro
ženy). Rychlost odbourávání ethanolu je asi 0,15 ‰ za 1 h a je nezávislá na
množství požitého alkoholu.
V cigaretách
obsažený nikotin je velmi jedovatá
látka (smrtelná dávka pro člověka je asi 50 mg).
Látky působící na nervovou soustavu:
anestetika – proti bolesti (kokain,
dříve lékařsky využívaný)
hypnotika
a sedativa – prášky na spaní
analeptika
– povzbuzují dýchání a krevní oběh
(např. kafr, kofein)
spasmolytika – uvolňují křeče hladkého svalstva (atropin)
antiepileptika – tlumí záchvaty epilepsie
antiparkinsonika – tlumí Parkinsonovu chorobu
psychostimulancia – zrychlují myšlenkové pochody (kofein)
antidepresiva
anxiolytika – potlačují pocit strachu a úzkosti
neuroleptika – léky proti schizofrenii a mánii
nootropika – stimulují intelektuální, hlavně paměťové funkce
halucinogeny – silně podněcují fantazii, takže dochází k euforii,
halucinacím, mizí kontrolní vazby vědomí až po odosobnění a rozštěpení mysli.
Tyto látky jsou léčebně využívány velmi zřídka, avšak často se s nimi
setkáme při toxikomaniích. Nejznámější z nich jsou hašiš, LSD a marihuana.
Látkám
ovlivňujícím nervovou soustavu, které jsou zneužívány, jsou návykové a
poškozují zdraví, říkáme drogy.
Podrobnější informace o drogách najdete na oficiálních stránkách http://www.extc.cz.
Na
drogách se ukazuje, že, že tytéž chemické látky mohou být zdraví prospěšné, ale
i zdraví a životu nebezpečné. Záleží na množství a způsobu a příčině aplikace.
Např.:
kokain (návykový, jedovatý) byl dříve
využíván jako anestetikum (látka odstraňující pocit bolesti). Heroin byl ve 20. letech 20. stol
používán jako lék proti nachlazení.
Slovem
droga se také označují sušené léčivé rostliny, určené k přípravě
léků. I ty mohou být zdraví prospěšné (lipový květ) i škodlivé (konvalinkové
listí).
Dále uvedený výčet není a
nemůže být úplný, je zaměřen pouze na ty látky, se kterými byste se
v praxi učitele na 1. stupni ZŠ teoreticky mohli setkat. Seznam
není určen k pamatování, ale je dobré o něm vědět a umět v něm
hledat. Podrobnější informace lze nalézt např. na
http://www1.lf1.cuni.cz/~vbisc/_Toc530312715
Z dalších nebezpečných
látek, se kterými by se děti mohly setkat, je nutno jmenovat jedovaté živočichy (učivo biologie) a rostliny (učivo biologie). Zde
připomeneme jen smrtelně jedovaté houby
rostoucí na území České republiky a jedovaté
nebo zdraví škodlivé pokojové rostliny.