Odpovědi

 

1.      Láhev se uchopuje zásadně nálepkou (popisem apod.) do dlaně. Chrání se tím nálepka před poškozením (případná kapička, která při odlévání obsahu láhve steče po stěně, tak nepřijde s nálepkou do styku a nepoškodí ji) předchází se tím ztrátě informací o obsahu láhve. Navíc, což je také velmi důležité, kdyby se láhve uchopovaly jakkoliv, hrozilo by nebezpečí, že někdo uchopí láhev právě za místo, kudy před chvílí stékala kapička, a poleptá se.

2.      Kyseliny (i zásady) se zásadně ředí tak, že do kádinky, v níž chceme připravit zředěný roztok, nejprve nalijeme potřebné množství vody a teprve pak pomalu přidáváme kyselinu (zásadu). Ředění kyselin (zásad) je totiž doprovázeno uvolněním velkého množství tepla a obsah kádinky má tendenci „prskat“. Toto prskání je tím větší, čím větší je rozdíl koncentrací mezi zásobním roztokem a roztokem v kádince (největší je tedy na začátku ředění). Pokud je na počátku ředění v kádince voda, vyšplíchne z kádinky voda, resp. velmi zředěný roztok kyseliny (zásady). Pokud by na počátku byla v kádince koncentrovaná kyselina (zásada), vyšplíchla by ta, což by mělo podstatně horší následky. Kromě toho, hustota koncentrované kyseliny (zásady) je větší než hustota vody. Při lití kyseliny (zásady) do vody tedy kyselina (zásada) ihned spadne pod hladinu vody na dno kádinky, kde je relativně neškodná. Při opačném postupu spadne kapka vody na hladinu kyseliny (zásady), obalí se kyselinou (zásadou), tím se zahřeje, a protože má menší hustotu než obsah kádinky, vyšplíchne ven.

3.      Dlouhé volně rozpuštěné vlasy mohou spadnout do různých chemikálií nebo jejich roztoků a později tak přivodit poleptání nebo otravu, o znečištění chemikálií ani nemluvě. Také mohou vniknout do ohně – a hoří pěkně rychle!

4.      Uzávěr lahve i jiné chemické vybavení, které přišlo do styku s chemikáliemi, se má odkládat tak, aby se z něj chemikálie nedostaly na pracovní stůl, kde by mohly ohrozit pracovníka.

5.      Vždy ukazováčkem. Ten je nejcitlivější, takže umožní nejpřesnější upuštění kapaliny k rysce.

6.      Vždy směrem pryč od lidí.

7.      Mělo by to být ve výšce očí nebo níže. Jsou-li umístěny výše, mohou při manipulaci na pracovníka spadnout a způsobit mu poranění, poleptání a pod.

8.      Pomocí k tomu vyhrazené lžičky nebo kopistky, zásadně ne rukou (v laboratoři nesmíme rukou uchopit ani kostku cukru).

9.      Jsou k tomu určeny speciální automatické pipety s tzv. špičkami (tj. nádobkami na roztoky) na jedno použití. Protože jsou velmi drahé, je možno nouzově použít normální pipetu v kombinaci s různými bezpečnostními nástavci, jejichž účelem je nasát roztok do pipety místo experimentátora. Roztoky jedů a žíravin nikdy do pipety nesmíme nasávat ústy!

10.  V laboratoři nikdy nejsme schopni zaručit takovou čistotu, aby bylo vyloučeno nebezpečí otravy.

11.  Kromě přívodu plynu je nutno uzavřít i přívod vzduchu (viz obrázek).

12.  V zapnuté digestoři s dobrým odtahem.

13.  Práce v některých laboratořích je spojena s rizikem vyšplíchnutí chemikálií z nádob, prasknutí nádob, exploze,... Ochranné brýle nám v takovém případě mohou zachránit zrak.

14.  Vždy, když si nejsme jisti, že nedojde k explozi. V laboratorních návodech bývá na takové nebezpečné situace zvlášť upozorněno.

15.  Postižené místo nejprve co nejrychleji opláchneme proudem studené vody. Pak je sterilně zakryjeme a (v případě potřeby) vyhledáme lékařskou pomoc.

16.  Zasažené místo ihned oplachujeme proudem studené vody po dobu asi 10 minut. Neutralizaci neprováníme. Vyhledáme lékařskou pomoc.

17.  Oko IHNED vyplachujeme proudem studené vody, a to po dobu nejméně 10 minut. Voda, která propláchla zasažené oko, se nesmí pak již dostat do oka druhého (viz obrázek)! Protože poleptání oka bývá bolestivé a postižený reflexívně oko zavírá, je často nutno násilím od sebe odtáhnout víčka, někdy dokonce s pomocí druhého člověka. Mezitím jiný pracovník zavolá očního lékaře.

18.  Kahan se zapaluje ze strany, nikdy ne svrchu. Při zapalování svrchu by snadno mohlo začít hořet oblečení pracovníka nebo by přinejmenším mohlo dojít k jeho popálení.

19.  Kleště je nutno také vyhřát, např. vložením do plamene. Při kontaktu horkého porcelánu se studenými kleštěmi by porcelán praskl. Ze stejných důvodů je také nutno podlévat maso ve vyhřáté skleněné varné míse pouze horkou vodou. Při nedodržení tohoto postupu mísa praskne.

20.  Místo nejprve důkladně opláchneme tekoucí studenou vodou, aby se vyplavily případně vniklé chemikálie a pak obvážeme. V případě potřeby vyhledáme nebo zavoláme lékaře.

21.  Policie: 158. Kombinovaná záchranná služba: 112.

22.  Hasiči: 150. Kombinovaná záchranná služba: 112.

23.  Sanitka: 155. Kombinovaná záchranná služba: 112.

24.  Kahanem nebo zahřívaným předmětem je nutno pohybovat, jinak hrozí prasknutí.

25.  Všechny organizace, které nakládají s těmito látkami, jsou povinny vést evidenci o přijatém a vydaném množství nebezpečných látek a přípravků, stavu zásob a jméno osoby, které látka byla vydána. Aby tyto látky nemohla odnést neevidovaná osoba, musejí být uloženy odděleně od ostatních chemikálií a uzamčeny.

26.  Plášť chrání nás a naše oblečení před poškozením chemickými látkami. Silon je jako materiál ochranného pracovního pláště zcela nevhodný, protože není odolný proti kyselinám a nedá se při praní vyvařit (a tedy důkladně vyčistit). Vhodná je třeba bavlna.

27.  Jednak by nešťastnou náhodou mohlo dojít k záměně a následné otravě či poleptání, jednak se nikdy nedá zaručit naprostá čistota tak, aby se jídlo a chemikálie nedostaly do přímého kontaktu (opět s následkem otravy či poleptání).

28.  Jednak by nešťastnou náhodou mohlo dojít k záměně a následné otravě či poleptání, jednak se nikdy nedá zaručit naprostá čistota tak, aby se pití a chemikálie nedostaly do přímého kontaktu (opět s následkem otravy či poleptání).

29.  Některé šperky (např. náramky, volné řetízky a volné korále apod.) při práci překážejí, mohou se kontaminovat chemikáliemi (a dodatečně způsobit otravu nebo poleptání), mohou při nepozornosti pracovníka převracet baňky a rozlévat jejich obsah,... Kromě toho některé z nich mohou být citlivé vůči určitým chemikáliím (např. stříbro reaguje se sulfanem na černý Ag2S), takže se v laboratoři mohou zničit.

30.  Obuv do běžné chemické laboratoře (pomineme-li extrémně nebezpečná pracoviště) musí splňovat základní zdravotní a hygienické požadavky (pohodlná a prodyšná). Navíc musí předcházet nebezpečí pádu (neklouzavá podrážka), chránit nohu před poleptáním (uzavřená) a musí být možné v ní v případě nutnosti z laboratoře utéct (vhodné jsou např. tenisky).

31.  Hořící elektrické zařízení pod proudem se nesmí v žádném případě hasit vodou, protože běžná voda je elektricky vodivá (a hrozí tedy nebezpečí úrazu elektrickým proudem). Vhodný je např. hasicí přístroj sněhový.