VZDUCH

Podrobně je o významu atmosféry pro život pojednáno ve výkladu učiva v IVZ I - zde.

Ve vzduchu je 21 objemových % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % jiných plynných látek (zejména oxid uhličitý a argon), dále i vodní pára, částečky prachu, mikroorganismy a různé průmys­lové látky.

Vzduch je důležitou průmyslovou surovinou, ze které se získává hlavně kyslík, dusík a argon. Průmyslově se kyslík vyrábí destilací vzduchu zkapalněného stlačením a ochlazením.

Jednotlivé složky vzduchu se liší teplotou varu. Dusík, který má lehčí molekuly, má teplotu varu -195,8 °C, zatímco kyslík s těžšími molekulami má teplotu varu -183 °C. Při zkapalňování vzduchu tedy nejdřív zkapalní kyslík. Kyslík i dusík se dopravují v tlakových nádobách. Nádoby s kyslíkem jsou označeny modrým pruhem, nádoby s dusíkem zele­ným pruhem.

Pro život člověka je kyslík nejdůležitější chemickou látkou. Bez vody vydrží člověk několik dní, bez potravy několik týdnů, ale bez kyslíku jen několik minut.

Nejvíce kyslíku se spotřebuje v průmyslu (např. při výrobě železa, ke spalování paliv, při sváření kovů).

Kyslík podporuje hoření.

Druhou důležitou složkou vzduchu je dusík. Je nezbytný např. pro růst rostlin, které ho přijímají hlavně z půdy ve formě dusitanů, dusišnanů a amonných solí. Dusík získaný destilací vzduchu se používá k výrobě amoniaku. Protože plynný dusík je ne­hořlavý, používá se jako ochranná atmosféra při skladování hořlavin, při sváření některých kovů nebo při chemických experimentech, kde vydí přítomnost kyslíku.

 

Čistota ovzduší

Rozvoj průmyslové výroby a dopravy zvyšuje naši životní úroveň. Má však i záporné stránky, jako např. znečišťování ovzduší, které se projevuje nejvíce ve výrazně průmyslových, a tím i značně zalidněných oblastech.

Nečistoty v ovzduší jsou různého původu. Téměř polovinu nečistot v ovzduší produkují motorová vozidla, jejichž výfukové plyny obsahují hodně jedovatých látek. Ovzduší je znečišťováno i prachem, který automobily víří.

Na znečišťování ovzduší se dále výrazně podilejí nežádoucí zplodiny prumyslové výroby. Při spalování uhlí vzniká dým, který kromě pevných látek obsahuje i zdraví škodlivé látky plynné. Tyto plynné látky poškozují např. kovy, kůži, papír, nátěry, ale hlavně škodí živým orga­nismům – rostlinám a živočichům. Pro člověka je velmi škodlivý i dým z cigaret.

Pro zachování čistoty ovzduší se na celém světě provádějí různá opa­třeni. Průmyslové závody budují vlastní čističky. V automobilovém průmyslu se vyvíjejí nové konstrukce motorů nebo přídavných zařízeni, která pomáhají dokonaleji spalovat výfukové plyny (katalyzátor). Zdokonaluje se výroba paliv. Látky obsahující olovo, které jsou přidávány do benzínu, jsou postupně nahrazovány jinými, méně škodlivými látkami.

Velmi škodlivě působí na živé organismy i radioaktivní a biologické aerosoly (ať už uniklé při havárii, nebo záměrně použité ve formě zbraně).

 

Úkol 1:   Z kterých chemických látek je složen vzduch?

Úkol 2:   Které chemické látky potřebné k růstu přijímají zelené rostliny při fotosyntéze ze vzduchu a které chemické látky produkují?

Úkol 3:   Jaké jsou nejzávažnější zdroje znečišťování vzduchu ve vašem okolí?