cz
de
fr
en

Moderna v německé literatuře

Pojem „moderna“ (die Moderne) byl poprvé jako označení literárního proudu použit Ernstem Wolffem v roce 1886 jako označení pro naturalismus. Hermann Bahr ve svém spisu Zur Kritik der Moderne publikovaném v roce 1890 označení „moderna“ rozšiřuje na umělecké směry následující po období naturalismu – impresionismus, symbolismus, dekadenci a secesi. V zásadě tedy lze říci, že se v období 1870 – 1920 projevují výrazné snahy o nové přístupy v umění, které mají vliv na uměleckou tvorbu až do prvních desetiletí po druhé světové válce. Přesné časové vymezení moderny je poměrně složité a je doposud předmětem literárněvědného bádání.

Hlavními představiteli německého naturalismu jsou Gerhart Hauptmann, Arno Holz a Johannes Schlaf. Nejvýznamnější autor mnichovské moderny, Frank Wedekind, stál do značné míry mimo vliv naturalismu a byl označován za "otce" expresionismu. K významným autorům mnichovské moderny patřil také Oskar Panizza nebo Christian Morgenstern. Hlavními představiteli vídeňské moderny byli Arthur Schnitzler a Hugo von Hofmannsthal. V posledním desetiletí devatenáctého století se projevují novoromantické prvky v díle Ricardy Huch a Stefana Zweiga. Literatura francouzských symbolistů měla zásadní vliv na dílo Stefana Georga.

Albert Einstein, výročí teorie relativity.Moderna je označení nejen pro různé regionální literární proudy (vídeňská, berlínská nebo mnichovská moderna), ale zároveň také pro posun k novým postupům v literární tvorbě, manifestující se v celoevropském měřítku. Tento trend se projevoval nejen v oblasti literatury, ale v umění vůbec a také například ve světě vědeckého bádání, jehož výsledky značně ovlivňovaly celou epochu (nejznámějšími příklady jsou práce Sigmunda Freuda Die Traumdeutung z roku 1900 a publikace teorie relativity Relativit ätstheorie Alberta Einsteina z roku 1905). Z literárních děl německy píšících autorů je především třeba uvést romány Berlin Alexanderplatz Alfreda Döblina, Der Mann ohne Eigenschaften Roberta Musila a Die Schlafwandler Hermanna Brocha.


Český rozhlas: František Křižík k Albertu Einsteinovi.

Zdroje: