Janáčkovy znovuobjevené fugy a jeho pobyt v Lipsku

Mgr. Petra Martincová

Počátkem roku 2008 se podařilo identifikovat Janáčkovy fugy, které byly považovány za ztracené, v knihovně cisterciánského kláštera v Reinu. Klášter se nachází v jihorakouském Štýrsku. Byla nalezena tři mistrova díla, a sice klavírní fugy z období Janáčkova studia v Lipsku. Tyto partitury byly nalezeny náhodou při regionální výstavě hudebnin, které náleží tomuto klášteru. Pravost partitur potvrdil pan Jakob Knaus, který je předseda Společnosti Leoše Janáčka sídlící ve Švýcarském Bernu. Podle pana Knause se fugy staly majetkem cisterciánského kláštera nejpravděpodobněji v roce 1891. V této době zemřel brněnský sběratel fug kněz Josef Chmelíček, který celou svou bohatou sbírku odkázal právě tomuto klášteru, kde velmi často pobýval. Jeho sbírka čítala více než 1500 partitur fug. Hudební vědci, zabývající se Janáčkovým dílem, věděli, že Janáček několik fug napsal. V dopisech své manželce Zdeňce se zmiňuje o 14 fugách. Tři z celkového počtu čtrnácti Janáček zahrál na veřejném koncertě 14. února 1880 a vyjádřil se k tomu takto: „... tak je to konečně za mnou. Při prvních dvou fugách jsem byl hodně rozčilen a musil jsem prsty nutit vůlí: ale šly přitom dobře. Zdenčileošova fuga šla velmi dobře a také jsem se při ní tak uklidnil, že jsem si při hře komponoval přednesová znaménka. Paul řek: „Šarmantní!” a jeden žák, Ital, který má před fugami důkladný strach, mi při odchodu řekl, že jsou to první fugy, jejichž melodie na něho působily příjemně. To mě těšilo. ...” ( Lipsko, 14. 2. 1880, 8 hod. večer) [1]

Historikové také měli za to, že rukopisy těchto fug sebekritický Janáček zničil a tudíž se žádné z těchto fug nezachovaly. Janáček se o těchto fugách své manželce zmiňuje v korespondenci v letech 1879 – 80. V tomto období Janáček studijně působil právě v Lipsku. Dokonce se v dopisech zmiňuje o tom, že tři z těchto fug musel kvůli lepší čitelnosti přepsat a s velkou pravděpodobností se jedná právě o ona tři nalezená díla. Zachovaly se právě proto, že byly přepsány, domnívá se pan Knaus. O všech Janáčkových fugách se mělo za to, že je sám autor zničil. Je také pravděpodobné, že tomuto faktu mohla velkou mírou přispět skutečnost, že Janáček odjížděl ze studijního pobytu v Lipsku ve zlém. Janáček zde pobýval z důvodů prohloubení kompozičního vzdělání a skladatelské rutiny.

Studia v Lipsku

Již za studií na pražské varhanické škole byl Janáček přesvědčen, že bude nutné prohloubit si kompoziční vzdělání v zahraničí. Jeho hlavním cílem bylo pokusit se o studium v Petrohradě ve třídě Antona Rubinštejna. Janáček si podal žádost o stipendijní podporu, ale vzhledem k tomu, že stále nepřicházela odpověď od Rubinštejna, se pro odjezd do Petrohradu nerozhodl. V polovině roku 1879 se ovšem rozhodl pro studium na konzervatoři v Lipsku. Díky přímluvě Františka Zdeňka Skuherského získal roční neplacené volno a sklonkem září 1879 opustil Brno a zamířil do Lipska. Po příjezdu do Lipska si Janáček okamžitě pronajal byt na Plauensche Straße 1 a také klavír. Hned na druhý den úspěšně vykonal přijímací zkoušky u Carla Reineckého a stal se tak oficiálním posluchačem konzervatoře dne 4. 10. 1879. Skladatel od tohoto pobytu očekával především zlepšení kompozičních technik, osvojení si nových technik a také zlepšení klavírní hry. Janáček během svého lipského pobytu studoval u kantorů jako Wilhelm Rust, Carl Reinecke, Salomon Jadassohn, Leo Grill nebo Oscar Paul. Kromě výše uvedených kantorů existoval v té době v Lipsku bohatý kulturní život. Působil zde například hudební spolek Euterpe, mužský pěvecký sbor Arion a také Thomaskirche se svým vyhlášeným chlapeckým sborem. Operní produkce v Lipsku tou dobou poměrně stagnovala a Janáček za svého zdejšího pobytu nenavštívil jediné divadelní představení. Janáček studoval tyto předměty:

- Harmonie a klavír (Oskar Paul)

- Instrumentace a hudební formy (Leo Grill)

- Klavírní hra (Ferdinand Wenzel)

- Varhany (Wilhelm Rust)

- Sólový klavír (Carl Reinecke)

- Housle a komorní hra (Karl Franc Henry Stradieck, Carl Schröder)

Kromě výše uvedených navštěvoval Janáček přednášky hudebních dějin a estetiky na místní univerzitě. Ovšem hlavní náplní Janáčkova studia a stalo umění kontrapunktu a hudebních forem. Proto také za svého pobytu zvládl napsat 14 fug. Také se velmi intenzivně zabýval klavírní hrou. Denně se studiu teoretických disciplín nebo hře na klavír věnoval i 12 hodin. Janáček žil v Lipsku velmi samotářským životem a prakticky se nestýkal s ostatními studenty. Velmi intenzivně pracoval na prohlubování svých hudebních znalostí a také se zdokonaloval ve studiu cizích jazyků. Během svého pobytu také navštěvoval velké množství koncertů. Z jeho zápisků v deníku vyplývá, že mezi 4. říjnem 1879 a 17. únorem 1880 navštívil celkem 61 koncertů se zaměřením na symfonickou, komorní, písňovou a sborovou tvorbu. Zajímal se především o osobu skladatele Chopina a také o Rubinštejna, jehož v Lipsku na jednom z koncertů dokonce slyšel osobně hrát. Volný čas vyplňoval psaním dopisů. Za svého vídeňského a lipského pobytu napsal Janáček Zdeňce Schulzové na 500 dopisů s celkovým rozsahem přes 700 stran. Tato korespondence výborně popisuje skladatelovo počínání v Lipsku, jeho komponování, řešenou kompoziční problematiku a duševní rozpoložení.

V Lipsku v období Janáčkova pobytu byla nejčastěji provozována hudba klasicistní a raně romantická. Proto také na konzervatoři byla těmto dvěma historickým proudům věnována největší pozornost. Je pro Janáčka typické, že tento konzervativní přístup u něj vyvolával značnou míru revolty vůči tradičním kompozičním postupům typickým pro toto období. Začal se také proto kriticky stavět k přístupu jednotlivých kantorů. Učitele velmi kritizoval za jejich častou nedochvilnost, za malou serióznost a příliš volný styl výuky. Jako prostředek své revolty záměrně dělal v zadaných kompozičních úkolech chyby, aby testoval bdělost vyučujících.

Za dobu studia Leoš Janáček samozřejmě komponoval. Většinou se jednalo o cvičné úkoly do hodin k jednotlivým vyučujícím. Většina těchto úloh se ovšem nedochovala. Z Janáčkových dopisů Zdeňce Schulzové je možné vypracovat v podstatě kompletní seznam skladeb z té doby, z větší části i s datací. Janáček se zaměřoval především na skladby pro klavír:

- klavírní sonátu Es dur

- 14 fug pro klavír

- Nokturno

- Menuet

- Smuteční pochod

Mezi jeho další počiny patří písně určené pro výuku u Leo Grilla:

- 7 romancí pro housle a klavír,

- sonáta pro housle a klavír

- Scherzo k plánované symfonii.

Mezi nejznámější kompozice z té doby patří:

- Zdenči-Leoš-Fuge,

- Zdenči-Menuett

- Tema con variationi B dur pro klavír (známé jako Zdenčiny variace). Právě tuto skladbu Janáček označil opusovým číslem 1.

Janáčkův živelný charakter a velmi pravděpodobně i jeho izolace od okolního světa v něm vyvolávaly časté výkyvy nálad a zejména pocit nespokojenosti z výukovým systémem na lipské konzervatoři. Již u přijímacích zkoušek byl rozpoznán zkušební komisí jeho mimořádný talent a stav výuky mu nevyhovoval. V dopise Zdeňce Schulzové z listopadu roku 1879 se zmiňuje, že druhou polovinu studijního roku 1879/1880 hodlá studijně strávit v Paříži jako žák Camilla Saint-Saënse. Toto se mu ovšem nepodařilo, a tak se rozhodl 25.ledna 1880 opustit Lipsko a zamířit do Vídně, kde by studia dokončil. Janáček skutečně 25. ledna 1880 Lipsko opustil a odcestoval do Rakouské metropole. Na místní konzervatoři byl 1.dubna zapsán jako student 2. ročníku. Ovšem ani zde mu studium nevyhovovalo a se školním prostředím se rozloučil začátkem června. Poté se vrátil zpátky do vlasti. I přes poměrně krátká studia byly jeho výsledky kantory hodnoceny velmi dobře. Později Janáček po zkušenostech se studiem ve Vídni svou kritiku studia v Lipsku zmírnil.

A nyní se vraťme opět do současnonsti:

V prostorách cisterciánského kláštera v Reinu (Štýrský Hradec) se v pondělí 28. dubna 2008 uskutečnila premiéra objevených Janáčkových fug z doby jeho lipských studií. Nález těchto skladeb byl učiněn již před deseti lety , při výstavě archivních hudebnin, ovšem k samotné identifikaci došlo až nyní. Díky pianistovi Christianu Lambourovi byly skladby autorsky potvrzeny a poprvé slavnostně v dubnu 2008 provedeny – jedná se o fugy v tóninách A-dur, a-moll a g-moll. Premiéra se uskutečnila za patronace velvyslance České republiky v Rakousku pana Koukala.

V České Republice byly skladby poprvé interpretovány 23. září 2008 v Brně při příležitosti mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim. Skladby zahrál na koncertě v Besedním domě v Brně klavírista Igor Ardašev. Zájemci také mohli v dopoledních hodinách téhož dne shlédnout vystavené originály těchto tří fug v budově brněnského památníku slavného skladatele ve Smetanově ulici. Kromě těchto událostí byly nakladatelstvím Editio tyto skladby vydány a byly k dispozici již během české premiéry, nyní jsou k dostání v Janáčkově památníku.

INFORMACE DOSTUPNÉ Z INTERNETOVÉ DATABÁZE

· Drlíková, Eva. Objev Janáčkových fug. Opus musicum [online]. c 2008. Dostupný z WWW: http://www.opusmusicum.cz/cz/index.php?displart=ano&rok=108&id=2

· Do Brna se vrátily znovunalezené klavírní fugy Leoše Janáčka. ČTK. Magazin.ceskenoviny.cz [online]. c 2008, aktualizace 23.09.2008 [cit. 20. 10. 2008]. Dostupný z WWW: http://magazin.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=334997&id_seznam=9753

· Třešňáková, Marie. V rámci festivalu Moravský podzim zazní i nalezené Janáčkovy fugy. [online], c 2008, akualizace 23. 9. 2008. Dostupný z WWW: http://www.ct24.cz/kultura/29618-v-ramci-festivalu-moravsky-podzim-zazni-i-nalezene-janackovy-fugy/

· Premiéra Janáčkových fug. www.janacek-nadace.cz [online]. c. 2008, aktualizace 30.4.2008. Dostupný z WWW: http://www.janacek-nadace.cz/cz/aktuality-z-oblasti-janackovskeho-deni_101/Premiera-Janackovych-fug_45.htm

· V Rakousku objevili Janáčkovy fugy. www.modernibrno.cz [online]. c 2008, aktualizace 1.2.2008. Dostupný z WWW: http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=7954

· Stulírová, Markéta. V Rakousku objevili Janáčkovy fugy. [online]. c 2008, aktualizace 2.2.2008. Dostupný z WWW: http://www.denik.cz/hudba/rakousko_janacek20080201.html

· V Reinu byly poprvé uvedeny ztracené Janáčkovy fugy. ČTK [online]. c 2008, aktualizace 28.4.2008. Dostupný z: http://kultura.ihned.cz/c4-10102850-24351510-J00000_d-v-reinu-byly-poprve-uvedeny-ztracene-janackovy-fugy

· (red.) Nově objevená díla Leoše Janáčka byla vystavena. Měsíčník VUT v Brně [online]. c 2008, aktualizace 7.10.2008, s. 25. Dostupný z WWW: www.vutium.vutbr.cz/udalosti/u0809.pdf

· Koptová, Markéta. Janáček a Lipsko. [online] c 2008, 6 s. Dostupný z WWW: http://konference.osu.cz/janackiana/dok/koptova_m-janacek_a_lipsko.pdf

---

[1]Drlíková, Eva. Objev Janáčkových fug. Opus musicum [online], c.2008 [cit. 10.11.2008].

Dostupné z: http://www.opusmusicum.cz/cz/index.php?displart=ano&rok=108&id=2