Využití multimediálních aplikací při tvorbě a presentaci výchovných koncertů pro 3. - 9. ročníky základních škol

Marek Olbrzymek

Už více než 10 let je mým potěšením spolupracovat na produkci (výrobě) a presentaci výchovných koncertů pro děti 3. až 9. ročníků základních škol s dirigentem Milošem Machkem. Jeho snaha o produkci výchovných koncertů podávaných poněkud jinou a neotřelejší formou, než na jakou jsme donedávna byli (nebo v horších případech dodnes jsme) zvyklí, postupem času a za přispění stále markantnějšího postupu moderních multimediálních technologií do běžného života, tedy zejména do života dětí školního věku, těmito novými technologiemi nemohla zůstat neovlivněna, ba co víc, začala se jimi inspirovat.

Od dob prvních pokusů popularizace koncertů, věnovaných výchově estetiky a hudebního vnímání mládeže v podobě přímých televizních přenosů pro děti a rodiče, tak jak je svého času s Newyorskou filharmonií presentoval slavný dirigent Leonard Bernstein, postupem času z dob výchovných koncertů, jak jsme je mohli před 20 a více lety jako žáci či studenti ještě absolvovat my: nezáživné konferování takovýchto koncertů moderátorem, který, oblečen do šedého obleku, usazen za konferenčním stolkem s nezbytnou sklenicí vody a množstvím papírů, tvořeným samotným scénářem koncertu a vlastními poznámkami je zde nahrazeno žádoucí a interprety přímo podporovanou interaktivní komunikací hlediště s jevištěm, reakcemi dětí na dění na jevišti, atp.

Protože potřeba organizovat výchovné koncerty pro žáky základních škol je stále na vzestupu a nutnost tyto koncerty koncipovat také jako zájezdová představení, která jsou schopna mobility, tedy kromě převozu vybavení orchestru, orchestrálních hráčů a v neposlední řadě také technického aparátu za publikem stále častěji vyžadována, bylo nutné všechny použité multimediální technologie a jejich typ vybírat a používat z hlediska jejich mobility a co nejjednodušší instalace, s co možná nejmenšími nároky na vybavení daného prostoru, tedy prostoru, ve kterém se koncert koná.

Zvláštní programy obsáhlejších a významnějších víkendových výchovných Koncertů pro rodiče s dětmi v Brně, Ostravě, Zlíně a Hradci Králové, které jsou i z důvodu větší zainteresovanosti, propagace a důležitosti ze strany vedení a dramaturgie jednotlivých orchestrů dotovány poněkud velkoryseji, jsou také po své výpravné a produkční stránce mnohem velkolepěji presentovány a stále oblíbenější.

Kostýmy – opět až neadekvátně k samotné interpretaci dané árie nebo scény, jsou záměrně podřízeny samotnému ději. Takže kupříkladu árii Vaška ze Smetanovy Prodané nevěsty nebo v jiné verzi árii Kalafa „Nessun dorma“ z Pucciniho Turandot zpívám v kostýmu zahradníka Honzy, kterého později král předvolá, aby zachránil princeznu ze spárů Černokněžníka, árii Vévody Verdiho Rigoletta zase v kostýmu (teď už) mladého krále Honzíka Prvního jako slavnostní korunovační fanfáru apod.

Jednotlivé použité hudební ukázky se nesnaží o jakousi dokumentační podobu hudebního díla, ale opět jsou zde použity někdy v transkripci pro jiné, podle potřeby menší či větší nástrojové obsazení, přeinstrumentované nebo pouze coby hudební fragmenty (někdy jen několikataktové) jako dokreslení atmosféry nebo nálady příběhu a zcela podřízeny ději.

Praktické užití multimediálních technologií

Partitury a jejich úprava, spartace

Protože je v zájmu výsledného efektu někdy používat (hudebně) formálně zkrácených verzí skladeb (vzhledem k věku posluchačů), jindy v rámci dokreslení děje, atmosféry či situace použít pouze některých fragmentů nebo přearanžovaných pasáží skladeb pro jiné, posluchačsky méně náročné instrumentální obsazení (Musorgskij – Obrázky z výstavy – Kyjevská brána), ceněným pomocníkem při tvorbě spartací a instrumentačních úprav bývá notační software Sibelius 6 (Sibelius software), který značně usnadňuje práci s notovým materiálem, jeho tvorbou a editací například ve smyslu jednoduché a rychlé práce se škrty, automatické tvorby partů jednotlivých nástrojů včetně transpozic do jejich specifických ladění a v neposlední řadě (vzhledem k tomu, že takto úplně odpadá ruční psaní notového záznamu) také jeho čitelnosti.

Zvukové efekty - dokreslení atmosféry, přímé řeči – přímo souvisejí s dějem.

Snímání a záznam zvuku je prováděn nejjednodušším způsobem, kondenzátorovými nebo dynamickými mikrofony, buďto do přenosného záznamového zařízení (minidisku, DAT) nebo přes zvukovou kartu přímo na harddisk počítače. Ačkoliv jsou oba způsoby vedeny tzv. digitální (tedy bezztrátovou) cestou záznamu, druhý způsob, při kterém odpadá pracný převod a případná konverze záznamu do počítače, se jeví z hlediska následné editace a úpravy nahrávky jako jednodušší a méně časově náročný. Je také, neboť zde funguje také okamžitá vizuální zpětná vazba, výhodnější z hlediska výběru zaznamenaného materiálu a použitelných záběrů.

Dovolí-li to softwarové a hardwarové vybavení, je vždy výhodnější a časové méně náročné pořídit záznam zvuku rovnou do počítače.

Jako nejefektivnější „pomocník“ v této fázi práce se zvukovým záznamem se postupem času osvědčily multitrackové aplikace typu Cubase nebo Nuendo (německá společnost Steinberg) nebo programy, určené pro systémy Apple Macintosh, jako jsou ProTools. Propojené se zvukovými kartami M-Audio (Fast Track Pro), které nabízejí dostatečné množství ovládacích a hardwarových editačních prvků už na svém audio vstupu (mono – stereo záznam, úroveň hlasitosti vstupního audio signálu, kompresní poměr apod.)

Zmíněné vícetrackové softwarové aplikace už dnes, v posledních verzích, nabízejí amatérským i profesionálním uživatelům krom nepřeberného množství možností pro záznam, následnou elementární editaci (sestřih) zvuku, jeho kompresi (práce s dynamikou záznamu), ekvalizaci (úpravu rovnováhy zvukového spektra), nastavení dozvuku a prostoru a multitrackové smíchání výsledného zvuku, tzv. mixdownu do konečného mixu, také dostatek výrobci renomovaných softwarů vyvinutých a přímo v programu již vestavěných tzv. plug-inů, tedy jakýchsi „zástrček“ softwarových efektů a nástrojů pro finální zpracování zvuku, jaké se dnes už běžně používají v profesionálních nahrávacích studiích. Přímo do Cubase 5 vestavěné plug-iny společnosti Steinberg, Waves, plug-inů T-Racks (IK Multimedia), Lexicon plug-ins (reverby a hally) se díky své uživatelské nenáročnosti a intuitivnímu ovládání stávají nepostradatelným pomocníkem v práci se zvukem a jeho editací.

Výsledný finální mix, pořízený smícháním jednotlivých stop do jedné, společné stereostopy, je pak masterován pomocí programů WaveLab 6 (společnost Steinberg) nebo Sony SoundForge 9 (Sony) do výsledné podoby. Je definitivně upraven z hlediska ekvalizace a dynamiky (nastavení hlasitosti do proporcí, v jakých bude později používán v reálném čase a prostředí). Je-li výjimečně opatřen také časovým kódem, svou možností synchronizace s jinými externími zařízeními (audio nebo vizuálními) je pak později snadněji použitelný při práci v reálném čase, pro který je (vzhledem k tomu, že slouží především k živé presentaci) určen primárně.

Vizualizace

Předtočené videoukázky doplňující děj příběhu či presentace obrázků a fotografií, dokumentující faktickou stránku takovýchto produkcí (např. fotografie věhlasných operních dómů, dekorací slavných divadelních a operních představení), zkompletované v jednodušších či uživatelsky náročnějších komerčních aplikacích (Adobe Photoshop, Adobe Photoshop Elements, Zoner Photo, Adobe Premiere, Windows Movie Maker apod.) jsou nepostradatelnou součástí veřejných produkcí výchovných koncertů dirigenta Machka, neboť právě tyto mohou udělat a také dělají z podobných akcí záležitost přístupnou širokému spektru posluchačů, nejmenšími dětmi předškolního věku počínaje, přes žáky prvních i druhých stupňů základních škol a konče publikem z řad jejich rodičů.

Projektory a zařízení potřebná pro tuto vizuální produkci (software vhodný pro přehrávání videozáznamu nebo presentace obrázků, přenosný počítač či alespoň elementární vybavení z kategorie světelné a audiovizuální reprodukční techniky) bývají dnes už nedílnou součástí vybavení každé větší produkční agentury, pořádající výchovné koncerty, a pokud nejsou (např. v případě zájezdových představení) díky své vývojově stále pokračující miniaturizaci a mobilitě jsou snadno dostupná a schopna transportu i běžnými dopravními prostředky.

Díky mé dlouholeté spolupráci na tvorbě a interpretaci výchovných koncertů s dirigentem Milošem Machkem jsem nabyl přesvědčení, že výchovné koncerty pro děti předškolního věku a děti všech stupňů základních škol mohou být (také díky přispění dříve zmiňovaných multimediálních aplikací) produkovány a presentovány jinou, zábavnější a mezi jevištěm a hledištěm, tedy mezi interpretem a posluchačem mnohem interaktivnější formou, nežli tou, na jakou jsme byli a v leckterých případech bohužel stále ještě mnohdy jsme zvyklí. Stávají se tak kulturní záležitostí akceptovatelnou a přístupnou širokému spektru posluchačů z řad žáků prvních a druhých stupňů základních škol a svou interakcí mezi účinkujícími a posluchači se snaží být pro mladé publikum konkurenceschopnými v souboji se současnou televizní produkcí, počítačovými aplikacemi a záležitostmi, které svou pohodlnou dostupností a nenáročností v dnešní době často bývají nebezpečným a stále více rozšířeným lákadlem mladých lidí a dětí školního věku zejména.

Resumé

The paper I presented at the XXV. International Musical Pedagogy Conference Musica viva in schola introduces, describes and deals with the multimedia applications usage in the creation and presentation of educational concerts for the elementary school pupils of 3^rd up to 9^th degrees. It presents all the details associated with the educational concert production, beginning with the score and musical parts preparation, through the light and screen engineering and artificial content of the whole musical performance.

I also mention an elementary hardware and software equipment used to the score and musical parts preparation (ie.Sibelius or Finale) and useful recording software (ie.Steinberg-Cubase, Nuendo or ProTools).