Analýza hudebního softwaru v návaznosti na dotazníkové šetření na základních školách v ČR
Marek Sedláček
Příspěvek navazuje na výsledky výzkumného projektu s názvem Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově (MUNI/A/1025/2009), který byl realizován v letošním roce akademickými pracovníky a doktorandy na KHV PdF MU.
Ve výzkumné zprávě je konstatována skutečnost, že učitel hudební výchovy, pokud má k dispozici počítač a umí s ním pracovat, využívá počítače především k hledání informací a hudebních nahrávek na internetu a k přípravě výukových materiálů do hodin hudební výchovy, které jsou spíše textového charakteru (pracovní listy, testy). Z celkového počtu 614 dotazovaných učitelů má přímou zkušenost s hudebním softwarem celkem 120 respondentů (19,5%).
Z hlediska učitelů hudební výchovy je nejpoužívanějším hudebním softwarem Sibelius stejnojmenné firmy, profesionální notační program, který umožňuje vytvoření a úpravu včetně transpozic celé partitury nebo jednotlivých partů, a to vše s možností zvukového přehrávání. Nabízí použití nejrůznějších stylů notového zápisu včetně speciální notace a s přídavnými moduly (tzv. plugins) Audioscore a Photoscore umí dokonce vytvářet notový záznam přímo ze zpěvu nebo nástrojové hry přes mikrofon či audiozáznamu nebo pomocí scanneru převést do elektronické notové podoby již tištěnou nebo rukopisnou partituru. Tento software se neustále zdokonaluje, dnes již není jen dokonalým notačním programem, ale univerzálnějším multimediálním nástrojem. Současná verze 6 umí mimo jiné vytvářet hudební kompozici a notový zápis k videozáznamu, pracovat s tzv. živým tempem, zvukově realističtěji přehrávat notový záznam zvolenými nástroji, navrhovat aranžmá nebo kontrolovat překročení rozsahu použitých nástrojů a další chyby (může označit výskyt paralelních kvint a oktáv apod.). Obliba tohoto programu v ČR konečně zajistila u této nejnovější verze českou lokalizaci, což uživatelům, kteří zrovna nevládnou odbornou angličtinou, velmi usnadní práci a rozšíří tak počet spokojených zákazníků. Od verze Sibelius 4 obsahuje funkci Worksheet Creator, určenou zejména pro potřebu učitele hudební výchovy (nabízí cca 1700 vzorů, šablon, příkladů, výukových materiálů), jejíž součástí je internetová adresa, kam může učitel umisťovat své výtvory, pracovní listy ad. a to i podle tříd, kterým je matriál určen. Pro tyto i další účely byl zřízen portál SibeliusEducation.com, kde je možné si vyměňovat notační i výukové materiály v rámci celého světa. Jestliže ještě před pár lety byl Sibelius ideálním nástrojem pro přípravu učitele hudební výchovy, dnes v síťové školní verzi může dobře fungovat jako interaktivní výukový nástroj, který může zajímavým způsobem zpestřit hudební výchovu. Pro aktivnější a kreativnější práci je však předpokladem náročnější počítačové (síťové) vybavení, které je stále u většiny škol v ČR ekonomickým, potažmo technickým problémem.
Samostatným výukovým hudebním programem této softwarové firmy je pak např. Sibelius Instruments, interaktivní encyklopedie klasických hudebních nástrojů (50 hudebních nástrojů, 20 typů hudebních souborů, orchestrů a ansámblů). Obsahuje popis nástrojů, informace o jejich historii, ladění, notaci, zvukové ukázky poloh i charakteristické úryvky z hudebních děl. Tomuto zajímavému programu by více slušelo, kdyby namísto barevných kreseb nástrojů obsahoval také fotografie nebo i stručné videoukázky, jak se na tyto nástroje hraje, jak se správně drží apod. a také, kdyby měl program českou lokalizaci. Všechny informace jsou totiž zatím jen v angličtině, což samozřejmě lze využít v kooperaci s jazykovou výukou.
Na druhém místě se objevil softwarový produkt Capella německé firmy Hartmut Ring, který je v základní verzi programem umožňující práci s MIDI s relativně jednoduchým, nicméně dostačujícím notátorem. Výhodou je skutečnost, že je již dlouho (od verze 2000) kompletně v české lokalizaci včetně nápovědy. Podobně jako Sibelius obsahuje i výukový tutoriál (elektronický kurz), který uživatele rychle naučí s programem pracovat. Výhodou verze 2002 byla multilicence na neomezený počet počítačů. Z těchto i dalších důvodů plyne jeho rozšířenost a obliba na školách. Z kladů tohoto softwaru je jednoduchost a přehlednost ovládání, z negativ např. že zvukové přehrávání nereaguje na dynamické značky. Rozšíření o moduly Scan-Capella a Capella playAlong umožní, podobně jako u Sibelia, převod tištěné partitury do elektronické a převod notového zápisu do audio souboru nebo vytvoření CD. Nesporným pozitivem Capelly, ale i Sibelia je zdokonalená podpora pro nevidomé.
Třetím nejrozšířenějším notačním programem, který konkuruje programu Sibelius, je podle výsledků výzkumu Finale minnesotské firmy MakeMusic, Inc., který v současné verzi také překračuje běžné požadavky pro přípravu učitele HV. Jeho obliba je jistě i z důvodu, že se v první polovině 90. let dostal do České republiky z dostupných hudebních notátorů jako jeden z prvních (spolu s daleko jednodušším programem Encore, který ve výsledcích výzkumu figuroval na 6. místě). Současná verze Finale 2011 umí podobně jako Sibelius rozpoznávat naskenované partitury, přehrávat soubory zvukovou sadou SmartMusic Sound Font. Pro potřeby hudebního pedagoga lze vytvářet cvičení v kombinaci s 56000 přednastavenými vzory, převádět hudební doprovody a aranže do zvukové podoby CD nebo MP3. Podobně jako u konkurenčního Sibelia je při editaci partitury samozřejmostí práce s transpozicemi, akordickými značkami, tabulaturami, perkusními mapami - a to vše s integrovanou kontrolou chyb. Finale i Sibelius jsou srovnatelné programy, jejichž preference závisí spíše na zvyku a oblasti využití.
Čtvrté místo obsadil hudební software Cubase německé firmy Steinberg (v současnosti v korporaci s firmou Yamaha). Je to profesionální software, který integruje práci s MIDI, audio sekvencerem a notátorem. Ideální program pro komponování, vytváření a editaci hudebních doprovodů, ozvučování videozáznamů s možností tvorby partitury. Přestože notační podprogram nedosahuje kvality výše uvedených specializovaných programů, pro potřebu učitele HV však plně postačuje. Lze říci, je program je výkonným počítačovým nahrávacím studiem.
Na pátém místě se logicky umístil starší hudební software Cakewalk stejnojmenné firmy z USA, který byl od počátku konkurentem Cubase. Ve srovnání s ním, např. z hlediska podpory tzv. přídavných podprogramů (plugins) a editačních možností, však jednoznačně vítězil Cubase. Nicméně, stačila-li uživateli běžná práce s MIDI/audio sekvencerem a neměl-li vysoké požadavky na tvorbu detailně propracované partitury, opět pro práci učitele HV stačil. Výhodou tohoto programu byly nižší nároky na hardwarový výkon PC. V dnešní době byl program Cakewalk nahrazen produktem Sonar X1, který funkčně opět výrazně konkuruje dnešnímu Cubase 5.
Dalším zastoupeným programem je hudební software Sequel, opět firmy Steinberg, který je určen pro komponování hudby jednoduchou formou koláže výběrem z připravené sady MIDI nebo audio smyček. Tento program lze využít, je-li třeba rychle vytvořit hudební doprovod, kde není požadavkem originalita a původnost. Jinými slovy, je určen laikům, kteří nejsou schopni vytvořit hudební podklady sami. Z hlediska hudební kreativity spíše podporuje hudební pasivitu, avšak za určitých okolností může být alespoň inspirativní.
Je evidentní, že všechny tyto výše uvedené programy jsou primárně využitelné spíše jako pomocné nástroje pro učitele než jako software pro přímou výuku.
Další software znali respondenti spíše výjimečně. Z možnosti „jiné“ byly zastoupeny následující: NoteWorthy Composer (4%), Logic Pro (2), Pro Tools (2), Notoeditor (2), Mozart (2), Guitar Pro 5 (2), Nuendo, Samplitude, Reason, Reaper, FLstudio, MuseScore, Ableton, Plogue-Bidule, Opus, Sonar, Wavelab, Sonic Foundry. Až na tučně zvýrazněné se jedná o levnější/jednodušší/jiné alternativy k výše analyzovaným rozšířenějším programům. V žádném případě se nejedná o přímý výukový software.
V otázce používání počítače v přímé výuce hudební výchovy se většina těch učitelů, kteří s počítačem pracují, shodla na faktu, že je to dobrý prostředek ke zpestření nebo zefektivnění výuky. Nejčastějším důvodem nevyužívání počítačů je především nedostatečné technické vybavení z hlediska počítačů, neznalost práce s konkrétními hudebními softwary nebo vůbec neznalost možností využití. Zde hrál také obecně výraznější roli věk učitele, když nikoliv propastně (rozdíl 20%) - věkově mladší učitelé (do 40 let) podle výsledků výzkumu (i podle hypotézy) mají k technické multimediální práci s počítači blíže než učitelé starší.
V každém případě by podle výsledků výzkumu většina učitelů bez ohledu na to, zda pracují v hudební výchově s počítačem či nikoli, uvítala kurz o možnostech jeho využití s praktickými ukázkami a návody. S nabídkou takových kurzů přicházejí nejrůznější firmy, které zprostředkovávají know-how s možností zajištění a instalace technického vybavení hudeben. Jednou z renomovaných firem s dlouholetou tradicí je studio Disk Multimedia, s.r.o. z Boskovic, která nabízí v programu "Disk pro školy" školským institucím a zařízením výrazné slevy a akce, neboť zaměstnanci marketingu i samotní výrobci softwaru (Sibelius, Steinberg ad.) poskytující slevy velmi dobře vědí, že investice do školství se jim z hlediska výchovy potencionálních zákazníků ekonomicky vyplatí.
V hardwarově-softwarové spolupráci s touto firmou byl na KHV PdF MU pro studenty 5. ročníku VVP oboru hudební výchova pro základní a střední školy již v roce 1998 zpočátku experimentálně zaveden předmět Multimediální počítačové aplikace, který se ihned plně osvědčil a stal se obligátní součástí výuky oboru. Vznikl z myšlenky nabídnout budoucímu učiteli hudební výchovy informace o existenci nejrůznějších druhů hudebního softwaru a naučit ho formou blokových přednášek a praktických cvičení základy práce s univerzálním hudebním softwarem Cubase. Je potěšující, že právě tento software byl ve výzkumu jedním z nejfrekventovanějších.
V téže době byl pro studenty oboru hudební výchova i oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ zaveden praktický předmět hry na keyboard. Od letošního roku je nasazen ve 3. ročníku bakalářského studia oboru Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání předmět Hudební software, který studenty seznamuje s možnostmi využití výukového hudebního softwaru.
Pro doktorandy je pak určen předmět Počítačová notografie, který formou blokového kurzu demonstruje základy práce s notačním programem Sibelius.
ZÁVĚREČNÉ TEZE A ZÁSADY
· Multimediální/hudební aplikace lze využít pro přímou výuku tam, kde je k dispozici vhodné počítačové a softwarové vybavení.
· Multimediální/hudební aplikace mohou být zajímavým doplňkem výuky hudební výchovy, který naplňuje Komenského princip „škola hrou“.
· Práce s PC technikou v hodinách HV by v žádném případě neměla být její hlavní náplní nebo samoúčelnou záležitostí.
· Vhodný hudební software může být vhodnou pomůckou pro potřeby učitele HV (příprava, pracovní listy, výukové materiály, testy), předpokladem je odborná způsobilost a kreativita učitele.
Literatura
·
CRHA, Bedřich; JURČÍKOVÁ, Taťána;
PRUDÍKOVÁ, Markéta. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební
výchově. Teoretické reflexe hudební výchovy, Brno, Masarykova
univerzita. ISSN 1803-1331, 2010, ročník 6, číslo 1, s. 1-288. Dostupné
z WWW: http://www.katedrahudebnivychovy.estranky.cz/clanky/elektronicky-casopis.html.
Internetové odkazy výrobců a distributorů hudebního a multimediálního softwaru
http://www.disk.cz/disk/default.csp
http://www.sibelius.com/home/index_flash.html
http://www.capella-software.com/capella.cfm
http://www.finalemusic.com/finale/
http://www.gvox.com/encore.php
http://www.steinberg.net/en/products/cubase/start.html
http://www.cakewalk.com/
http://www.steinberg.net/en/products/sequel.html
Resumé
Music Software Analysis in
Response to a Questionnaire Survey at Elementary Schools in Czech Republic
The study builds on the results of a research project entitled Multimedia Technologies Application in Music Education at Elementary Schools in Czech Republic, which was implemented in 2010 by academic staff and postgraduate students of Music Department, Faculty of Education, Masaryk University, Brno. Only 120 respondents of the 614 surveyed teachers have direct experience with music software. The most commonly used music software in terms of music education teacher is Sibelius, Capella, Finale, Cubase, Cakewalk, Encore and Sequel. This category of software is rather used for preparing the worksheets and other materials or help tools for teacher than for direct education in lessons. Multimedia or music software applications can be used as an interesting addition to learning music, which complete the Comenius principle of "Learn and Play". Working with computer technology in music lessons should not be the main focus or autotelic, purposeless matter.