Léčivé rostliny se skládají z podzemní (kořeny, oddenek) a nadzemní části (stonek, listy, květ, plod).
Kořeny rostlin se nachází v půdě, nerostou na nich listy a jsou různého tvaru. Kořeny rostlinu upevňují a přijímají z půdy vodu a živiny.
Kořeny mohou být:
Podzemí částí některých léčivých rostlin může být i cibule (sněženka), hlíza (brambora) nebo oddenek (krvavec toten, sasanka). Tato podzemní část vznikla přeměnou některé nadzemní části rostliny, např. stonku.
Stonek vede z kořenů vodu do listů, květů a plodů. Některé rostliny mají stonek dřevnatý, nazývají se dřeviny (stromy a keře). Rostliny, které mají stonek nedřevnatý (dužnatý), se nazývají byliny.
Druhy dužnatých stonků:
Listy vyrůstají ze stonku nebo tvoří přízemní růžici. Zabezpečují dýchání rostlin a příjem sluneční energie.
Listy se skládají z čepele (je plochá a má různý tvar) a řapíku (stopka listu, která u některých listů může chybět).
Listy mohou být:
Květ slouží k rozmnožování rostlin. Po opylení a oplození se z květu vyvíjí plod. Květy rostlin jsou tvořeny květenstvím (několika květy na jednom stonku) nebo jednoduchým květem (jeden květ na stonku).
Uvnitř květu jsou tyčinky (na nich se tvoří pyl) a pestík (z něj se vyvíjí plod). Pestík a tyčinky jsou chráněny květními lístky.
Plod se vyvíjí z květu a obsahuje jedno nebo více semen, ze kterých vyrůstají nové rostliny.
Odborná jména rostlin se skládají ze dvou slov. Např. mochna husí.
Jméno rodové (mochna) a jméno označující druh (husí).
Druhy rostlin, které se od sebe liší jen velmi málo, mají rodové jméno stejné (mochna), ale druhové jméno je odlišné (mochna husí – mochna nátržník).
