KORO-ERASMUS

Hola! (španělština) / Kaixo!(baskičtina),

zdravím Vás všechny do naší malebné zemičky! Doufám, že se máte v rámci možností dobře a nějakým způsobem se s touhle korona - situací vypořádáváte! Mluvím samozřejmě k Vám všem, jak k profesorům, tak ke svým kolegům a hlavně k těm, kteří mají letos závěrečné zkoušky. Moc na Vás všechny myslím a věřím, že to zvládnete! Také doufám, že se nijak neovlivňujete médii! Já španělsky neumím, takže španělskými médii nejsem nijak ovlivněná, ale za to českými, to je teda ranec! Seznam už radši ani neotvírám, protože tam na mě vždycky vybafne Babiš, ale o tom někdy příště:). Neříkám, je třeba se informovat a sledovat aktuální dění, ale s rozumem, tzn. hledat spolehlivé zdroje! 

Kde jsem? 

Momentálně jsem stále na Erasmu v Bilbau (Španělsko). Někteří z Vás, třeba jako moje maminka, si můžete klást otázky jako: "Co tam ještě proboha děláš?!", "Proč jsi nejela domů, když jsi mohla?". Well, z počátku jsem si říkala, že se situace snad zlepší, ale ono se to spíš jenom zhoršuje, ale vrásky si z toho opravdu nedělám. Navíc mi dávalo smysl zůstat tady ve své vlastní karanténě, než se trmácet přes dvě letiště a hrozit se z toho, že bych třeba mohla ohrozit své blízké. Jsem tady zatím necelé dva měsíce a moc jsem toho za tu dobu nestihla, což mě mrzí, ale nikdo z nás nemohl vědět, co přijde. S kamarádkami, co jsou tady, jsme si i kupovali letenky domů, ale dvě hodiny po zaplacení, nám let zrušili a doposud nám peníze ještě nevrátili. Co se týká komunikace s ambasádou. Hm, co na to říct. Je fajn a my děkujeme, že pro nás posíláte autobusy, ale bylo by fajn si taky uvědomit, že se třeba nemáme jak dostat na ta místa, odkud má autobus odjíždět. Nejsme milionáři, proboha! 

Jak přežívám? Kde bydlím? Kde studuji? Jak probíhá výuka?

Kvůli korona viru spousta studentů odcestovalo domů, což mě mrzí ze všeho nejvíc, protože jsem přišla o dost kamarádů. Bydlím na bytě se dvěma studentkami, respektive už jen s jednou, protože Natalia se musela vrátit zpět do Mexika, což je pro nás s Uršulou horší kvůli placení energií, ale pořád to nějak finančně zvládám. 

Studuji zde na Univerzitě Deusto (soukromá) a na BAMU (veřejná). Stejně jako v ČR, tak i zde probíhá online výuka, takže komunikace nadále funguje. Přijde mi, že je to obtížnější, protože přece jen ta interakce mezi učitelem/studentem a studentem/studentem, má něco do sebe. Na jednu stranu si říkám, že mnohým učitelům tahle situace může otevřít oči a dokážou se tak zamyslet nad tím, jak využívat technologie ve svých hodinách a co víc!, naučí se s nimi pracovat. Na druhou stranu to musí být urputně těžký během dvou dnů najet na online výuku, kór pro ty, kteří technologiím moc neholdují. Nicméně, jak říkám, na všem musíme hledat nějaká ta pozitiva a věřím, že to všechno dopadne dobře. 

Co hodlám dělat?

Určitě se jednoho dne chci vrátit domů. Kdy? To netuším. Je dost možný, že tu zůstanu až do června. Každý den sledujeme stránky MZV, volali jsme x-krát na ambasádu, ale zatím pro nás, co jsme v Bilbau, není cesty zpět. Uvidíme, jak se situace bude nadále vyvíjet, ale fakt doufám, že se to zlepší. Jsem ale ráda, že aspoň v ČR jste všichni víceméně zodpovědní a nemáte situaci na salámu, protože já to samé říct o Španělech nemůžu :D.