Co je vlastně jazyková mediace? O jaké kompetenci je v kontextu výuky cizích jazyků řeč? V jakých situacích každodenního života může být tato kompetence užitečná? Jak je definována v Dodatku Společného evropského referenčního rámce pro jazyky? Objevují se mediační úlohy v novějších učebnicích? Čím jsou mediační úlohy pro žáky atraktivní? Odpovědi na tyto i mnohé další (i Vaše) zazní na webináři.

Pokud usilujete o to, aby Vaši žáci uměli v cizím jazyce spontánně komunikovat, je jazyková mediace jedním ze způsobů, jak se k tomuto cíli nenásilně přiblížit. Kromě toho jsou mediační úlohy dle zpětné vazby od žáků pro své úzké propojení s každodenním životem výrazným aktivizujícím a motivačním prvkem ve výuce. Buďte o krok napřed a seznamte se s mediací prostřednictvím našeho webináře.

Odborníci zabývající se nadáním doporučují identifikovat nadání v předškolním věku, aby mohlo být adekvátně rozvíjeno. I když nejčastěji s nominací nadání v tomto věku přicházejí rodiče, často se potýkají s nejistotou, zda opravdu jejich dítě vykazuje znaky nadaní. Ale ani další kroky, jako například volba školy, nejsou jednoduché. V prezentovaném rozhovoru se posluchači seznámí, jak si s těmito problémy poradila maminka mimořádně nadaného chlapce. Příběh malého prvňačka může být inspirativní jak pro rodiče, tak pro učitele.

Aktuální diskuse, ve kterých rezonuje téma revize rámcových vzdělávacích programů, jsou vášnivé. Obory zastoupené ve škole hájí své hodinové dotace a snaží se zdůvodnit, proč jsou důležité. Webinář na tuto diskusi reaguje. Učitelé geografie a s nimi i širší komunita geografů budou muset více než kdykoli v minulosti obhajovat užitečnost a potřebnost geografie před svými kolegy a kolegyněmi, vyučujícími jiných oborů, před vedením škol a samozřejmě také před žáky a jejich rodiči. Cílem webináře je poskytnout argumenty, proč je geografické vzdělávání důležité a nenahraditelné pro kvalitní a úspěšný život ve 21. století. Jde o to přesvědčit všechny dotčené aktéry, že geografie, ačkoli se může na první pohled někomu jevit jako nudná, případně bezbřehá a neuchopitelná, má žákům co nabídnout. Argumenty, které představím, jsem v posledních letech průběžně čerpal z odborné literatury i z vlastní praxe učitele zeměpisu na základní škole. Webinářem bych rád poukázal na to, o co by žáci a společnost byli ochuzeni, kdyby geografie ve škole úplně přestala existovat.

Úřední rozhodnutí je sice nezbytnou, ale zdaleka ne postačují podmínkou k tomu, aby se žáci vrátili do škol – obnovili vztahy se svými pedagogy, mezi spolužáky, k učení. Zkušenost s „distančním rokem“ znamenala pro některé vážnou sociální izolaci, jakou provází i změna životního stylu, nezřídka i rozvoj symptomů, spjatých s frustrací. Řada členů školních společenství prošla i seriózními traumaty. Uplynulý rok předefinoval téměř všem jejich tradičních role: u mnoha lidí se mísí role učitele a rodiče, žáci ztrácejí oporu a zázemí ve škole a v kolektivu spolužáků, učitelé se stávají navíc i experty na udržení vzdáleného kontaktu technickými, organizačními a didaktickými prostředky, ale stále více i na psychiku žáků, kolegů, rodin.

Povědomí o potřebách odpovídajících věku, o projevech frustrace a deprivace, o možnostech stmelování kolektivů, kompenzace následků „distančního roku“ a vyhledávání opory se stává stále důležitější součástí profesní vybavenosti pedagogů.

Jak udržet ve ztížených podmínkách příznivé klima, kvalitní výuku i komunitního ducha školy? Příklady dobré praxe přispějí:

Mgr. Simona Pokorná

Ředitelka Základní školy a mateřské školy Jana Amose Komenského Brno, Náměstí Republiky 10. Škola má dlouhou tradici v práci s různorodým kolektivem dětí od nadaných po znevýhodněné, pedagogický sbor s posilou asistentů a zázemím úplného školního poradenského pracoviště. Při distanční výuce se nemohla spoléhat jen na technologickou podporu, a přesto se dařilo udržovat s dětmi z velmi různorodého prostředí, s různou úrovní nadání, motivace i s odlišným mateřským jazykem dobrý kontakt, zachovat kontinuitu výuky a připravit sebe i žáky na návrat do učeben.

Mgr. Ruth Konvalinková

Ředitelka církevní školy Filipka (Brno). Filipka nese přídomek „škola příběhem“ a nepříznivá epidemické situace do jejího příběhu zasáhla už v prvním roce existence. Místo tříd zde najdeme planety, jejich trajektorie ale nadlouho mířily do neznámého vesmíru a až v posledních týdnech se zase usazují na svých oběžných drahách. Velkým i malým poutníkům při tom pomáhá důraz na formativní hodnocení, vrstevnické učení a projektovou výuku, jejíž část plánovitě probíhá venku a ani distanční výuka neznamenala jen sedět u monitoru.

Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.

Psycholog, sedm let působí na Katedře psychologie Pedagogické fakulty MU v Brně, kde vyučuje především vývojovou psychologii a pedagogicko-psychologickou diagnostiku a věnuje se podpoře pedagogů v programech celoživotního vzdělávání. V minulosti působil jako školní psycholog, výzkumný pracovník a učitel psychologických oborů pro pracovníky různých pomáhajících profesí, externí spolupracovník Národního ústavu pro vzdělávání a České školní inspekce.

Odborně se zabývá otázkami zvládání stresu a mimořádných událostí (monografie o dopadech povodní – Psychologie katastrofické události, 2009), tvorbou diagnostických metod pro evaluaci školy různými členy komunity (Ankety pro žáky, rodiče a učitele – NÚV, 2010-11) nebo otázkám profesní vybavenosti a zázemí učitelů v České republice (spoluautor monografií o bázích moci ve škole – Z posluchárny za katedru, 2016, o profesní spokojenosti a perspektivách začínajících učitelů – Chtějí zůstat, nebo odejít?, 2018, nebo o strategiích řízení třídy Řízení třídy: studenti učitelství a jejich provázející učitelé, 2020).

Webinář se zaměří na aplikaci podpůrných opatření ve škole u žáků s SPU, ADHD, PAS, LMP, roli školního speciálního pedagoga a poradenské služby. 

Seminářem provází:

Doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D., která působí na Katedře speciální a
inkluzivní pedagogiky PdF MU v Brně a specializuje se na poruchy autistického spektra a mentální postižení.

Omluvte prosím technické problémy v první polovině webináře.