Úřední rozhodnutí je sice nezbytnou, ale zdaleka ne postačují podmínkou k tomu, aby se žáci vrátili do škol – obnovili vztahy se svými pedagogy, mezi spolužáky, k učení. Zkušenost s „distančním rokem“ znamenala pro některé vážnou sociální izolaci, jakou provází i změna životního stylu, nezřídka i rozvoj symptomů, spjatých s frustrací. Řada členů školních společenství prošla i seriózními traumaty. Uplynulý rok předefinoval téměř všem jejich tradičních role: u mnoha lidí se mísí role učitele a rodiče, žáci ztrácejí oporu a zázemí ve škole a v kolektivu spolužáků, učitelé se stávají navíc i experty na udržení vzdáleného kontaktu technickými, organizačními a didaktickými prostředky, ale stále více i na psychiku žáků, kolegů, rodin.

Povědomí o potřebách odpovídajících věku, o projevech frustrace a deprivace, o možnostech stmelování kolektivů, kompenzace následků „distančního roku“ a vyhledávání opory se stává stále důležitější součástí profesní vybavenosti pedagogů.

Jak udržet ve ztížených podmínkách příznivé klima, kvalitní výuku i komunitního ducha školy? Příklady dobré praxe přispějí:

Mgr. Simona Pokorná

Ředitelka Základní školy a mateřské školy Jana Amose Komenského Brno, Náměstí Republiky 10. Škola má dlouhou tradici v práci s různorodým kolektivem dětí od nadaných po znevýhodněné, pedagogický sbor s posilou asistentů a zázemím úplného školního poradenského pracoviště. Při distanční výuce se nemohla spoléhat jen na technologickou podporu, a přesto se dařilo udržovat s dětmi z velmi různorodého prostředí, s různou úrovní nadání, motivace i s odlišným mateřským jazykem dobrý kontakt, zachovat kontinuitu výuky a připravit sebe i žáky na návrat do učeben.

Mgr. Ruth Konvalinková

Ředitelka církevní školy Filipka (Brno). Filipka nese přídomek „škola příběhem“ a nepříznivá epidemické situace do jejího příběhu zasáhla už v prvním roce existence. Místo tříd zde najdeme planety, jejich trajektorie ale nadlouho mířily do neznámého vesmíru a až v posledních týdnech se zase usazují na svých oběžných drahách. Velkým i malým poutníkům při tom pomáhá důraz na formativní hodnocení, vrstevnické učení a projektovou výuku, jejíž část plánovitě probíhá venku a ani distanční výuka neznamenala jen sedět u monitoru.

Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.

Psycholog, sedm let působí na Katedře psychologie Pedagogické fakulty MU v Brně, kde vyučuje především vývojovou psychologii a pedagogicko-psychologickou diagnostiku a věnuje se podpoře pedagogů v programech celoživotního vzdělávání. V minulosti působil jako školní psycholog, výzkumný pracovník a učitel psychologických oborů pro pracovníky různých pomáhajících profesí, externí spolupracovník Národního ústavu pro vzdělávání a České školní inspekce.

Odborně se zabývá otázkami zvládání stresu a mimořádných událostí (monografie o dopadech povodní – Psychologie katastrofické události, 2009), tvorbou diagnostických metod pro evaluaci školy různými členy komunity (Ankety pro žáky, rodiče a učitele – NÚV, 2010-11) nebo otázkám profesní vybavenosti a zázemí učitelů v České republice (spoluautor monografií o bázích moci ve škole – Z posluchárny za katedru, 2016, o profesní spokojenosti a perspektivách začínajících učitelů – Chtějí zůstat, nebo odejít?, 2018, nebo o strategiích řízení třídy Řízení třídy: studenti učitelství a jejich provázející učitelé, 2020).

Webinář se zaměří na aplikaci podpůrných opatření ve škole u žáků s SPU, ADHD, PAS, LMP, roli školního speciálního pedagoga a poradenské služby. 

Seminářem provází:

Doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D., která působí na Katedře speciální a
inkluzivní pedagogiky PdF MU v Brně a specializuje se na poruchy autistického spektra a mentální postižení.

Webinář uvede účastníky do problematiky vzdělávaní nadaných žáků. Zaměřuje se na to, jak poznat nadaného žáka a jak ho vzdělávat. Účastníci získají základní informace o identifikačním procesu, o typech nadaných žáků a vhodných postupech, jak s nimi pracovat. Seznámí se se vzdělávacími strategiemi vhodnými pro nadané žáky a konkrétními metodami, které se osvědčily v praxi při výuce nadaných v heterogenní třídě.

Seminářem provází:

doc. RNDr. Eva Trnová, PhD. – působí na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty MU. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU, učitelství biologie a chemie pro SŠ. Před nástupem na PdF MU působila jako učitelka ZŠ a poté jako zástupkyně ředitele na gymnáziu. Získané zkušenosti předává budoucím učitelům v seminářích, které na PdF MU vede. Dlouhodobě se zabývá problematikou nadání, strategiemi dalšího vzdělávání učitelů a inovativními výukovými metodami v přírodovědném vzdělávání, jako je např. badatelsky orientovaná výuka (BOV). K těmto tématům se nejvíce vztahují i její publikace Zkušenosti čerpá také v zahraničí v rámci participace na mezinárodních projektech. Je členkou redakce časopisu Komenský.

Odkazy na videa: