Předškolní pedagogika

Navazující studijní program Předškolní pedagogika je plánován jako neučitelská pedagogika. Důvodem je možnost získání kvalifikace učitele mateřské školy na středních školách i v bakalářských programech. Navrhovaný studijní program navazuje především na bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a rozšiřuje zejména teoretické znalosti oboru předškolní pedagogika (porozumění kontextu současného předškolního vzdělávání v postmoderní situaci či v komparaci se zahraničními zkušenostmi apod.). Tento program poskytne absolventům kromě rozšíření teoretických znalostí v oboru také rozvoj dalších osobnostních a profesních dovedností potřebných pro práci v malých týmech i pro jejich řízení, včetně schopnosti metodicky vést další učitele (zejména ty se středoškolskou kvalifikací) směrem k inkluzi v předškolním vzdělávání a k podpoře jejich profesního rozvoje. Absolvent tohoto studijního programu může po splnění předepsaných podmínek pokračovat v doktorském studiu v oboru Školní pedagogika, ale bude vybaven také základními předpoklady pro řízení mateřských škol.

Cílem studia je utváření a rozvíjení především pedagogických, psychologických, diagnostických, komunikačních a osobnostně kultivujících kompetencí. Těžiště vzdělávání spočívá v prohloubení reflektivity studentů.

Převládající složkou studijního programu je pedagogicko-psychologická složka (29 %) tvořená předměty odvozenými z pedagogických a psychologických oborů relevantních pro rozvoj vědní disciplíny předškolní pedagogika (např. Vybrané kapitoly z pedagogiky a pedagogiky předškolního věku, Pedagogicko-psychologické diagnostické postupy v praxi učitele mateřské školy, Předškolní pedagogika v mezinárodním kontextu). Důraz je kladený na rozvoj diagnostických, intervenčních a manažerských dovedností.

Druhou složku tohoto studijního programu tvoří složka osobnostně rozvíjející (14 %), která obsahuje předměty univerzitního základu a předměty, které rozvíjí komunikační dovednosti včetně rozvoje cizího jazyka a speciální předmět zaměřený na rozvoj reflektivních dovedností. Jde např. o předměty Sebezkušenostní učení a Pedagogická komunikace.

Další, oborově propedeutická složka (6 %) je koncipována tak, aby byli studenti schopni podporovat komplexní rozvoj pregramotnosti v předškolním vzdělávání s přesahem do primárního vzdělávání a přispívat ke vzdělávání dětí s obtížemi, ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Součástí studia je také praktická složka (10 %), která tvoří systém praxí umožňující studentům porozumět spolupráci s poradenskými zařízeními, zdokonalit komunikaci s rodiči a procvičit koordinaci týmové práce. Dvě praxe jsou propojené s bakalářským programem Učitelství pro mateřské školy, přičemž studenti navrhovaného magisterského programu podporují rozvoj studentů bakalářského programu v roli mentorů a supervizorů.

Předměty související s diplomovou prací tvoří 17 % z celkového objemu studia a 24 % si volí student sám z nabídky volitelných předmětů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit teorie, koncepty a metody, které reprezentují aktuální problémy předškolního vzdělávání;
• vhodně komentovat a interpretovat problematiku předškolního vzdělávání v zahraničním kontextu;
• orientovat se v pedagogickém výzkumu, jeho podstatě a přínosech pro praxi;
• vyznat se v právních otázkách týkajících se dětí předškolního věku a předškolního vzdělávání;
• diagnostikovat obtíže a speciální vzdělávací potřeby dětí předškolního věku;
• na základě výsledků diagnostické činnosti vést dialog s poradenskými zařízeními;
• vytvářet intervenční programy pro děti s obtížemi a speciálními vzdělávacími potřebami;
• komunikovat s porozuměním, pochopením a podporou s rodinami dětí předškolního věku;
• manažersky řídit práci v malých týmech;
• kriticky reflektovat vlastní práci;
• dorozumět se v cizím jazyce.

Jako absolvent našeho oboru se budete orientovat ve specifických otázkách vzdělávání dětí s obtížemi a speciálními vzdělávacími potřebami a v problematice komunikace s rodinou a poradenskými zařízeními. Získáte dovednost řídit a koordinovat malé týmy a rozšíříte znalosti v oblasti předškolní pedagogiky a jí blízkých vědách tak, abyste mohli dále rozvíjet tento obor. Zaměstnavatelům můžete nabídnout diagnostické znalosti potřebné pro porozumění dětských specifik a k následné přípravě intervenčního programu a také můžete poskytovat oporu pedagogům při komunikaci s rodinou, ale i s poradenskými zařízeními. Uplatníte se jako vedoucí vícečlenných týmů pracujících v jedné třídě mateřské školy (např. ve třídě, kde pracují dvě učitelky a asistent pedagoga) nebo ve vícetřídních mateřských školách, kde jsou vzdělávány děti s obtížemi a děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jako koordinátor či mentor ostatních pedagogických pracovníků. Uplatnit se můžete také v dalších zařízeních pečujících o děti předškolní věku (např. v dětských skupinách a soukromých mateřských školách).

Můžete ale také pokračovat v doktorském studiu, ve kterém prohloubíte svoje teoretické znalosti, rozšíříte svoje výzkumné dovednosti a budete dál rozvíjet obor předškolní pedagogika.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.