Archivnictví

Navazující magisterské studium archivnictví připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky na specializované a řídící pozice v archivní praxi a spisové službě. Cílem studia je zevrubné poznání problematiky předarchivní péče a spisové služby, zpracování nejdůležitějších fondových skupin a zpřístupňování archivních pramenů pro badatelské účely (především formou vytváření metadat k digitalizovaným archiváliím). Studenti dále prohloubí své poznatky o archivní síti ČR i vybraných sousedních států a rozvinou své znalosti z novověké diplomatiky a paleografie, novověké správy a novějších dějin. Posílí své jazykové kompetence pro práci s archivním materiálem studiem historických gramatik. Naučí se propojovat nabyté poznatky, uplatňovat je v praxi a na základě vlastního studia pracovat s neznámým archivním materiálem a úspěšně řešit náročné archivní úkoly. Získají základní kompetence v oblasti řízení.

„Na archivnictví se mi líbí spousta věcí, nejvíc však ten rozhled, který mi studium dalo. Jako archiváři musíme být schopni přemýšlet nad tím, co bude pro lidstvo důležité za sto, dvě stě let a musíme se naučit přemýšlet v kontextu jiných vědních oborů a spolupracovat s nimi. Myslím si, že to jsou vlastnosti, které jsou v dnešním světě důležité.“

Laura Maniaková
studentka archivnictví

Praxe

Praxe není povinnou součástí studia. Je však možné si zvolit povinně volitelnou praxi v délce 3 týdnů ve vybrané paměťové instituci.

Chcete vědět víc?

http://archivnictvi.phil.muni.cz/

Absolventi navazujícího magisterského studia archivnictví budou připraveni na samostatnou odbornou práci a vykonávání složitějších činností ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven. V těchto institucích též budou schopni obsazovat vedoucí posty na různých stupních řízení.

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.

Předmět přijímací zkoušky: Ústní oborová zkouška: paleografie (četba textů), základy diplomatiky, archivnictví a dějin správy.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A), velmi dobrým (B) či dobrým (C) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru /programu Archivnictví na FF MU. Přijímací zkouška může být prominuta také uchazečům, jejichž celkový výsledek bakalářské státní zkoušky v programu Archivnictví na FF MU byl hodnocen slovy "prospěl výborně".

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu pomocných věd historických a archivnictví.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Kritéria hodnocení

Kritéria hodnocení: V ústním pohovoru se hodnotí motivace uchazeče/uchazečky ke studiu NMgr. programu Archivnictví společně se znalostmi a dovednostmi z profilových předmětů PVH na úrovni Bc. zkoušky; zohledňuje se rovněž případné absolvování letní školy PVH Scriptorium Brunense.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100).

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Absolvent navazujícího magisterského studijního oboru archivnictví může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu.