Další informace k přípravě na zkoušku

• Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.
• Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
• Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
• Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
• Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
• Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
• Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
• Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
• Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
• Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
• Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
• Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
• Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
• Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
• Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
• Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
• Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
• Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
• Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
• Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
• Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
• Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
• Učení: výsledky učení, druhy učení.
• Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
• Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
• Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
• Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
• Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
• Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
• Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.

• APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf
• Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.
• Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
• Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk
• Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
• Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
• Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).
• Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
• Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.
• Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.
• Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.
• Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.
• Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani
• Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.
• Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.
• Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.
• Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
• Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)

• Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
• Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů)
• Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
• ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
• Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
• Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
• Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
• Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
• Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
• Rodina se zdravotně postiženým dítětem
• Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
• Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
• Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
• Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
• Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
• Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
• Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
• Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
• Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
• Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
• Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
• Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
• Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
• Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
• Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
• Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
• Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
• Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
• Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
• Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
• Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
• Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
• Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
• Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
• Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie

• ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
• ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
• BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
• BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
• KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
• HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
• BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
• RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
• KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
• PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
• VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

• Koncepce oboru logopedie, vztah logopedie k jiným vědním oborům, mezioborová spolupráce. Logoped, logopedický asistent – kvalifikační a osobnostní předpoklady.
• Historický vývoj péče o osoby s narušenou komunikační schopností. Osobnosti logopedie.
• Proces lidské komunikace, charakteristika, význam. Verbální komunikace, nonverbální komunikace. Vymezení jazykových rovin.
• Narušená komunikační schopnost – definice, různá dělení a klasifikace.
• Systém péče o osoby s narušenou komunikační schopností v České republice. Platná legislativa v poskytování logopedické intervence.
• Logopedická intervence – vymezení jednotlivých oblastí.
• Ontogeneze řeči a jazykových schopností. Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazykových schopností.
• Fonetika, předmět výzkumu fonetiky, základní prvky mluvené řeči. Systém českých hlásek, tvoření jednotlivých hlásek.
• Anatomie a fyziologie mluvních orgánů – ústrojí respirační, fonační, artikulační.
• Speciálněpedagogická diagnostika logopedická – cíl, metody, zásady diagnostiky. Model logopedického vyšetření.
• Narušený vývoj řeči a jazykových schopností, klasifikace. Možnosti ovlivňování vývoje řeči a jazyka.
• Dyslalie – etiologie, klasifikace, diagnostika, zásady logopedické terapie. Metodika vyvození hlásek.
• Specificky narušený vývoj řeči – etiologie, symptomatologie, užívané postupy v logopedické intervenci. Možnosti zařazení dětí se specificky narušeným vývojem řeči do logopedické intervence.
• Mutismus – etiologie, komplexní podpora osob s mutismem.
• Tumultus sermonis – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence.
• Balbuties – etiologie, symptomatologie, komplexní podpora osob s balbuties.
• Rhinolalie – etiologie, klasifikace, symptomatologie, logopedická intervence.
• Palatolalie – etiologie, klasifikace rozštěpů, charakteristické rysy palatolalie, komplexní podpora osob s palatolalií.
• Afázie – etiologie, klasifikace, komplexní podpora osob s afázií.
• Dysartrie – vývojová, získaná. Etiologie, klasifikace, symptomatologie, zásady logopedické intervence.
• Poruchy hlasu – etiologie, symptomy, hlasová hygiena v dětství i u dospělých osob.
• Specifický logopedický nález, etiologie. Logopedická intervence.
• Symptomatické poruchy řeči a jazyka, etiologie, rozvoj komunikačních schopností u osob se symptomatickými poruchami řeči.
• Symptomatické poruchy řeči a jazyka u osob s mentálním postižením. Logopedická intervence u dětí s mentálním postižením.
• Symptomatické poruchy řeči u dětí s tělesným postižením.
• Specifika logopedické intervence u dětí s těžkým zrakovým postižením.
• Alternativní a augmentativní komunikace – vymezení pojmu, klasifikace systémů, proces výběru komunikačního systému.

• Allen, K.E., Marotz, L.R. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
• Bočková, B. (2011). Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: Masarykova univerzita.
• Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing.
• Bytešníková, I. (2017). Interdisciplinární přístup v rané logopedické intervenci. Brno: Masarykova univerzita.
• Hartmann, B., Lange, M. (2008). Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. Praha: Triton.
• Horňáková, K., Kapalková, S., Mikulajová, M. (2009). Jak mluvit s dětmi: od narození do tří let. Praha: Portál.
• Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada Publishing.
• Klenková, J. a kol. (2007). Terapie v logopedii. Brno: MU.
• Lechta, V. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
• Lechta, V. (2011). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál.
• Lejska, M. (2002). Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
• Michalík, J. a kol. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál.
• Šarounová, J. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál.

• Úvod do surdopedie – vymezení základních terminologických pojmů
• Obor, cíl, metody, mezioborové vztahy, předmět zájmu oboru surdopedie.
• Historie péče o jedince se sluchovým postižením
• Průkopníci vzdělávání neslyšících (obd. 16. – 17. století), rozvoj institucí, ústavů a škol pro sluchově postižené, historický vývoj koncepcí vyučování, Milánský kongres, péče o jedince se sluchovým postižením v českých zemích.
• Sluch
• Význam sluchu, stavba ucha, etiologie sluchového postižení, faktory negativně ovlivňující vývoj sluchového analyzátoru, klasifikace sluchových vad.
• Metody vyšetření sluchu – objektivní a subjektivní sluchové zkoušky, screeningová vyšetření, psychologické zvláštnosti osobnosti jedince se sluchovým postižením
• Řeč, hlas, artikulace jedinců se sluchovým postižením
• Ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se sluchovým postižením, úroveň řeči po stránce obsahové, artikulační a gramatické, modulační faktory, charakteristika hlasového projevu u jedinců se sluchovým postižením.
• Komunikace osob se sluchovým postižením
• Charakteristika a význam mezilidské komunikace, komunikační formy osob se sluchovým postižením – přehled a popis. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Audio-orální komunikační systémy a vizuálně-motorické komunikační systémy.
• Sluchová protetika
• Individuální sluchová protetika, přístroje pro individuální logopedickou péči, kompenzační pomůcky a jejich význam.
• Raná péče – zajištění včasné intervence
• SRP, SPC a formy spolupráce s rodinou, zdravotnická péče, depistáž, orientační a diagnostická vyšetření, situace rodičů dítěte se sluchovým postižením.
• Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením
• Vzdělávací systém v ČR, legislativa. Podpůrná opatření. Inkluzivní vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v běžných školských zařízeních. Organizace vyučování u žáků se sluchovým postižením ve školách dle par. 16 odst. 9 školského zákona – orální metoda, totální komunikace, bilingvální přístup.
• Komunita Neslyšících
• Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“, organizace osob se sluchovým postižením, kluby neslyšících a nedoslýchavých, volnočasové aktivity, časopisy zaměřené na problematiku sluchového postižení,
• Profesní uplatnění osob se sluchovým postižením – možnosti profesní orientace, poradenství, Tichý svět.
• Tlumočnické služby pro osoby se sluchovým postižením – typy tlumočení, etický kodex tlumočníka znakového jazyka.
• Hluchoslepota Pojetí a klasifikace hluchoslepoty, etiologie, možnosti vzdělávání, organizace pro jedince s hluchoslepotou, charakteristika komunikačních forem osob s hluchoslepotou

• BARVÍKOVÁ, J. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. Olomouc: UPOL.
• DAŇOVÁ, M. (2008) Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. Praha: Grada.
• DOLEŽALOVÁ, L., HRICOVÁ, L. Raná intervence u dětí se sluchovým postižením a u dětí s hluchoslepotou. In OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z. et al. (2012) Raná podpora a intervence u dětí se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita.
• DOLEŽALOVÁ, L. (2012) Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
• DRŠATA, J., HAVLÍK, R. a kolektiv autorů (2016) Foniatrie – Sluch. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
• HLOŽEK, Z. (2012) Základy audiologie pro speciální pedagogy. Olomouc: PdF UP.
• HOLMANOVÁ, J. (2005) Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 2. vyd. Praha: Septima.
• HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál.
• HORÁKOVÁ, R. (2017) Sluchové vnímání dětí raného věku s postižením sluchu: funkční hodnocení. Brno: Masarykova univerzita.
• HOUDKOVÁ, Z. (2005) Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Praha: Triton.
• HRICOVÁ, L., DOLEŽALOVÁ, L. Specifika přístupu k dětem se sluchovým postižením a dětem s hluchoslepotou. In BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I. et al. (2012) Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita.
• HRUBÝ, J. (1997, 1998) Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.
• JUNGWIRTHOVÁ, I. (2015) Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Vydání první. Praha: Portál.
• KOMORNÁ, M. (2008) Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
• KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. Praha: Beakra.
• LEJSKA, M.(2003) Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
• POTMĚŠIL, M. (2003) Čtení k surdopedii. Olomouc: UP.
• PULDA, M. (1992) Surdopedie se zaměřením na raný a předškolní věk. Brno: MU.
• ROUČKOVÁ, J. (2011) Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením: praktické návody a důležité informace. Vyd. 2. Praha: Portál.
• SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, P., OKROUHLÍKOVÁ, L. (2008). Rysy přirozených jazyků. Český znakový jazyk jako přirozený jazyk. Lexikografie. Slovníky českého znakového jazyka. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
• SKÁKALOVÁ, T. (2011) Uvedení do problematiky sluchového postižení. Hradec Králové: Gaudeaums.
• SOURALOVÁ, E. (2002) Čtení neslyšících. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
• SVOBODOVÁ, K. (1997) Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. 1. vyd. Praha: Septima.
• ŠTĚRBOVÁ, D.a kol. (2005) Hluchoslepota – lidé s ní a kolem ní. 1. vyd. Olomouc: UP.
• ŠEDIVÁ, Z.(2006) Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima.
• ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. (1999). Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido.
• ŠLAPÁK, I. a kolektiv. (2013) Dětská otorinolaryngologie. Praha: Mladá fronta.

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

• Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
• Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
• Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
• Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.
• Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.
• Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.
• Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.
• Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.
• Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
• Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

• Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
• Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
• Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
• Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
• ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
• Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
• Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
• Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
• Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
• Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
• Rodina se zdravotně postiženým dítětem
• Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
• Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
• Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
• Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
• Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
• Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
• Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
• Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
• Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
• Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
• Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
• Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
• Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
• Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
• Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
• Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
• Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
• Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
• Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
• Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
• Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
• Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
• Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
• Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
• Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie

• ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
• ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
• BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
• BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
• KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
• HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
• BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
• RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
• KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
• PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
• VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

• Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
• Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
• Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
• Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
• ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
• Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
• Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
• Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
• Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
• Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
• Rodina se zdravotně postiženým dítětem
• Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
• Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
• Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
• Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
• Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
• Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
• Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
• Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
• Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
• Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
• Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
• Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
• Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
• Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
• Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
• Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
• Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
• Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
• Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
• Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
• Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
• Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
• Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
• Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
• Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
• Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie

• ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
• ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
• BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
• BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
• KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
• HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
• BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
• RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
• KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
• PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
• VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
• VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
• VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice, výslovnosti a porozumění textu. Několik otázek zjišťuje základní orientaci v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to znamená, že uchazeč*ka rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně ve společenském i pracovním styku, aniž by musel*a často hledat vhodná slova. Je schopen/schopna přesně formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.

• OXENDEN, Clive a Christina LATHAM-KOENIG. New English File Advanced. Oxford: Oxford University, 2010. ISBN 978-0-19-459458-5.
• ROACH, Peter. English phonetics and phonology: a practical course. Fourth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-71740-3.
• QUIRK, Randolph a Sidney GREENBAUM. A Student‘s Grammar of the English Language. 1. vyd. London: Longman, 1990. ISBN 0-582-07569-6.
• CHALKER, Sylvia. A student's English grammar: workbook. Harlow: Longman, 1992. ISBN 0582088194.
• HEWINGS, Martin. Advanced grammar in use with answers: a self-study reference and practice book for advanced learners of English. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521498694.
• The Oxford Illustrated History of Britain. Edited by Kenneth O. Morgan. Oxford: Oxford University Press, 2000.
• The Oxford illustrated literary guide to Great Britain and Ireland. Edited by Dorothy Eagle - Hilary Carnell. New York: Crescent Books, 1985. ISBN 0517482924.
• SANDERS, Andrew. The short Oxford history of English literature. Third edition. Oxford: Oxford University Press, 2004.
• GORN, Elliot. Constructing the American Past. Harper-Collins, 1995.
• A companion to American literature and culture. Edited by Paul Lauter. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010.
• VANSPANCKEREN, Kathryn. Nástin americké literatury: Americká literatura (Variant.). [Praha]: Informační agentura Spojených států, 1999.
• BRADBURY, Malcolm a Richard RULAND. From puritanism to postmodernism : a history of American literature. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-014435-8.

• Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu programu Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo programů a oborů příbuzných.
• Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:
  • znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny
  • znalosti z historie české literatury od počátku 19. století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od počátku 19. století do současnosti a z literární teorie

• ČECHOVÁ, M. ; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.
• ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
• ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
• Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
• FILIPEC, J. ; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
• GREPL, M. ; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
• KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
• LAMPRECHT, A. ; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
• Mluvnice češtiny Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
• Mluvnice češtiny Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
• Mluvnice češtiny Skladba. Praha: Academia, 1987.
• KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
• PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.
• PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
• PRAVDOVÁ, M. ; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
• Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny,
• RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
• RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
• ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
• VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
• VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.
• Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. ujc.cas.cz/infoz/

--------------

• ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.
• Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel, 1987.
• Čeští spisovatelé 19. století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.
• Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.
• DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.
• MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.
• HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.
• HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.
• HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.
• HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.
• JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.
• JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.
• JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.
• KOŽMÍN, Z.; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.
• LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.
• MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.
• MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.
• NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.
• NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.
• PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.
• POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.
• Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.
• ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990–2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
• TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.
• URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004.
• VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.
• VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 1961.
• WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:

• rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
• polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
• melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
• vývoj opery
• programní hudba
• hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
• harmonie
• nauka o hudebních formách
• nauka o hudebních nástrojích
• hlasová výchova (základní pojmy)

• KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
• JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.
• HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.
• SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.
• SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
• ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.
• SZABOLCSI, Bence. Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.
• KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.
• RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.
• EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
• ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1989.
• HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.
• MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985.
• POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
• KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.
• KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN, 1980.
• SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s 175.
• FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
• BROŽ, Jaroslav. Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.
• KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: Karolinum, 1998.
• BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.
• LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.
• FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: PdF MU, 1987.
• KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
• BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.
• JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU, 1955.
• HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.
• MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
• RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
• MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
• FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.
• CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.