Vážení

Váhy

jsou nepostradatelnou součástí každé chemické laboratoře. Existují dva základní typy vah: klasické váhy mechanické a moderní elektronické.

Elektronické váhy jsou vybaveny externí nebo interní kalibrací. K vybavení elektronických vah kromě standardních funkcí jako jsou tára, navažování v hmotnostních procentech, dovažování do předem dané hodnoty či postupné navažování mohou patřit i jiné funkce podle programového vybavení jednotlivých modelů vah (např. volitelné váhové jednotky, počítání kusů, statistika).

Požadavky, kladené na váhy v chemické laboratoři, jsou poměrně vysoké. Vyžaduje se, aby váhy měly dostatečnou váživost, byly co nejpřesnější a aby vážení bylo rychlé a pohodlné. Všem těmto požadavkům nemůže vyhovět jeden univerzální přístroj, protože zvýšená váživost vah je na úkor jejich přesnosti.

Vysvětlení základních termínů

• Váživost vah je dovolené zatížení vah.
• Přesnost vah je nejmenší rozdíl hmotnosti, který můžeme vahami zaručit.
• Nulová poloha je poloha vahadla u nezatížených vah.
• Citlivost vah je poměr mezi výchylkou ukazatele z nulové polohy v dílcích stupnice a malým závažím, kterým je způsobena.

Zjednodušeně řečeno, podle citlivosti a váživosti můžeme odlišit dva základní typy vah používaných v chemické laboratoři: předvážky a analytické váhy.

Předvážky jsou váhy s přesností zpravidla na 0,01 g a váživostí 200 g, což postačuje k tomu, abychom je mohli použít k vážení výchozích látek, meziproduktů i preparátů.

Analytické váhy jsou nejpřesnější používané váhy, vážící nejčastěji s přesností na 0,0001 g a váživostí do 200 g. Používáme je při zvláště přesné chemické práci.

V současnosti jsou používány převážně váhy elektronické, které umožňují rychlé a přesné stanovení hmotnosti a jednoduchou obsluhu.

Pokyny k vážení

• Při práci s vahami zachováváme maximální čistotu. Pro veškeré vážení platí pravidlo, že chemikálie nesmí přijít do přímého styku s miskami vah. K odvažování látek používáme vhodné nádobky. Papírové podložky můžeme použít pouze u vah technických. Hmotnost váženého předmětu nesmí přesahovat váživost vah, jinak by mohlo dojí k poškození až zničení vah.
• Před vlastním zvážením předmětu na analytických vahách je výhodné zjistit si předběžně jeho hmotnost pomocí předvážek.
• Dbáme, abychom váhy nepotřísnili váženou látkou. Na misku vah klademe jen předměty zcela čisté a suché. Jejich teplota musí souhlasit s teplotou vah. Veškeré manipulace s chemikáliemi (přidávání nebo ubírání) se musí provádět zásadně mimo váhy. Lehké, práškovité látky navažujeme tak, aby se nemohly rozprášit. Z toho důvodu také při vážení nemluvíme. Skříňku vah při vážení uzavíráme.

Než přistoupíme k vlastnímu vážení, musíme se vždy přesvědčit, zda váhy správně fungují, a to přinejmenším kontrolou nulové polohy. Před vážením, na kterém velmi záleží (např. vědecký výzkum s drahými chemikáliemi) je zapotřebí zkontrolovat také kalibraci vah (např. zvážením standardního závaží, tj. závaží o přesně známé hmotnosti). Po skončení práce uvedeme váhy a celé jejich okolí do naprostého pořádku. Je-li třeba, oprášíme váhy vlasovým štětečkem a zkontrolujeme jejich vodorovnou polohu.

Na následujících obrázcích je postup skládání tzv. „letadélka“ (malá lehká nádobka, která se používá k navažování extrémně malých množství látek tzv. diferenční metodou).