Ve druhé polovině patnáctého století došlo ke třem významným událostem, které signalizovaly příchod nové doby. Jde především o novodobé objevení Ameriky v roce 1492, o dobytí Cařihradu Turky v roce 1453 a s tím spojené náboženské důsledky a v kulturní oblasti o vynález knihtisku Gutenbergem počátkem padesátých let patnáctého století. V období souhrnně nazývaném renesance se projevovaly tři základní proudy: renesance v užším smyslu, která kladla důraz na pozemský život (diesseits) a značně se přitom inspirovala antickou kulturou, humanismus s jeho zdůrazněním významu vědeckého poznání a reformace usilující o nové duchovní, náboženské dimenze člověka.
V německé kulturní oblasti bylo nejprve třeba vytvořit německý literární jazyk. Nejvýznamnějším přínosem pro dosažení tohoto cíle byl překlad Bible, který na základě řeckých a hebrejských textů vytvořil Martin Luther (1483-1546). Na tomto překladu pracoval v letech 1521-34. O svých překladatelských zkušenostech napsal pojednání Sendbrief vom Dolmetschen. Také Albrecht von Eyb, Heinrich Schlüsselfelder a Heinrich Steinhöwel, překladatelé literárních textů převážně od autorů románské jazykové oblasti (Boccaccio, Petrarca), se snažili o konstituování literárního německého jazyka.
V období renesance se významně rozvíjí činnost řemeslnických cechů, v nichž jsou jako forma kulturního vyžití organizovány pěvecké soutěže „mistrů pěvců“ (Meistersinger). K nejvýraznějším střediskům této měšťanské kultury patří jihoněmecká města Nürnberg, Worms, Speyer, Ulm, Freiburg a Straßburg. Nejvýznamnějším představitelem tohoto žánru se stal Hans Sachs.
Didaktická, satirická a polemická literatura je zastoupena dílem Sebastiana Branta (1457-1521) Narrenschiff vydaným v roce 1494 a bohatě ilustrovaným Albrechtem Dürerem. V díle Jana ze Žatce Oráč z Čech z počátku 15. století se projevuje humanistické přesvědčení o právu člověka na šťastný a plnohodnotný pozemský život. Významnými německými humanistickými autory byli Johannes Reuchlin (1455-1522) a Ulrich von Hutten (1488-1523).
Český rozhlas:
Národní knihovna získala unikát - odpustkový list vytištěný
Gutenbergem.