Jak se zorientovat v otázce publikování na PdF MU?

Ing. Vendula Kratochvílová, Mgr. Jana Veličková

Rozhovor s Tomášem Janíkem

V rozhovoru se Tomáš Janík, proděkan pro výzkum a akademické záležitosti na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, vyjadřuje k publikačním aktivitám akademiků a akademiček a k možnostem jejich podpory na fakultě.

1. Jak byste popsal aktuální situaci v oblasti publikování vědeckých textů? Co se od autorů a autorek očekává, jakým musí čelit výzvám a jak jsou na ně připraveni?

Očekávání vědeckého publikování je na vysoké škole legitimním požadavkem, protože vysoká škola plní tři základní funkce: vedle vzdělávání a společenské angažovanosti je to provozování vědy, a to se prezentuje převážně formou publikací, takže textů. Očekávání směrem k autorům a autorkám jsou poměrně vysoká, což vyplývá z výzkumné profilace Masarykovy univerzity. Předpokládá se, že autor/ka bude řešit výzkumné projekty, dopracuje se k výzkumným výsledkům, a ty ztvární formou publikací. Na jedné straně jde o publikování v renomovaných zahraničních zdrojích (časopisech, knihách), na druhé straně jsou důležité i česky psané texty, které mají význam pro národní prostředí. Obojí je spojeno s posuzováním kvality, typicky s recenzním řízením, které má být náročné, aby textu prospělo. Aby autoři a autorky se svými texty obstáli, je třeba je podporovat, a to nejen „až“ při samotné tvorbě textů, ale i v dřívějších fázích, tedy při přípravě výzkumného projektu, jeho realizaci i při sběru a analýze dat. Ideální podpora by měla tedy cílit už na to, jak projektovat výzkum a jak ho realizovat, jak vyhodnotit data a jak vše ztextovat. Hlavní výzva proto spočívá ve vytvoření systému komplexní podpory.

2. Jaká by měla být role fakulty v oblasti publikační podpory?

Vedle vyjádření určitého očekávání, jak jsme se o něm bavili výše, je dobré, když fakulta současně nabídne různé formy podpory autorům tak, aby byli schopni tato očekávání naplňovat. Tuto podporu by měla diferencovat s ohledem na to, jestli autor/ka potřebuje podporu v publikování na domácí scéně, nebo na té zahraniční. Při publikování na zahraniční scéně je podpora daleko náročnější a komplexnější, je spojená s cizojazyčnými překlady, jazykovými korekturami, s komunikací s nakladatelstvími nebo redakcemi časopisů, které operují na globální úrovni. Podporu je dále nutné diferencovat s ohledem na typ textu, např. časopisecká publikace má jiné nároky než třeba odborná monografie nebo výstupy jiného typu (např. v uměleckých oborech hudební dílo, výstava apod.).

3. Jaké formy podpory může univerzita a fakulta autorům a autorkám nabídnout?

Na univerzitní úrovni probíhá celá řada aktivit, které směřují k podpoře autorů a autorek při publikování, ale také již při vyhledávání vhodných platforem pro publikování. Cílem je mj. určitá prevence toho, aby lidé publikovali pofidérně či pochybně. Mohu zmínit kupříkladu materiály typu Praxe dobrého publikování na MU, které vytváří Odbor výzkumu na Rektorátu MU. Každá z fakult si samozřejmě uzpůsobuje svoji publikační praxi i strategii dle svých oborových specifik, a to je i případ Pedagogické fakulty. Ta má svoji vlastní Strategii podpory publikování a výzkumu – pro provázání publikování s výzkumem. Strategie je nástrojem, který zprostředkovává podporu autorům a autorkám, umožňuje je finančně zajistit, podporuje je i ve věci jazykových překladů a korektur, edičních poplatků, poplatků za Open Access a umožňuje jim i konzultace s odborníky, či dokonce výjezdy na zahraniční cesty za autorským kolektivem. Významné je, že v letošním roce se přispěním kolegyň a kolegů na Pedagogické fakultě vytvořily v návaznosti na projekt HR Excellence in Research Award (dále HR Award) nové webové stránky, které tuto podporu systematizují. Znamená to, že shromažďují na jedno místo zdroje podpory, které doposud byly k dispozici porůznu a ne zcela přehledně. Jedná se o webové stránky Podpora publikování, které budou spuštěny v týdnu od 30. 5. 2022 skrze aktualitu Podpora publikování na PdF MU: krok za krokem. (Pozn. redakce: Děkujeme expertům a expertkám za přispění ke vzniku tohoto nástroje, jmenovitě Ing. Vendula Kratochvílová, Mgr. Jana Veličková, doc. Petr Kachlík, Mgr. Monika Foltánová, Dana Nesnídalová, Mgr. Martina Lužná, prof. Tomáš Janík, Mgr. Daniela Marcollová, Mgr. Petra Hromádková, dr. Michaela Spurná, Mgr. Zuzana Konvalinková).

4. Kdy je tedy vhodné stránky navštívit a jaká témata či oblasti podpora publikování pokrývá?

Kdy? Dobrá otázka. Autor/ka nebo osoba, která působí na vysoké škole, má vícečetnou identitu – od vzdělavatele/vzdělavatelky přes člověka, který se angažuje směrem ke společnosti, až po výzkumného či vědeckého pracovníka / výzkumnou či vědeckou pracovnici. Otázka autorství textů a jejich šíření je ve vědeckých komunitách podporována formou různých identifikátorů vědců a vědkyň , bibliometrických a scientometrických údajů, s nimiž jsou spojeni a které jim umožňují pořizovat různé soupisy jejich publikační činnosti, umožňují jim hodnocení různými scientometrickými postupy atd. Vědecké identifikátory jsou důležité, protože zajišťují šíření vědeckých prací, projektů a výsledků na sociálních sítích k tomuto účelu speciálně určených (např. ResearchGate, Academia a další). Při tvorbě textů se autoři setkávají s celou řadou témat, která mohou být poměrně nová – kupříkladu téma otevřeného publikování (Open Access) nebo otázka duševního vlastnictví, otázka etických nároků na publikování. Dále je to samotná kvalita textů, jejich jazykového provedení, což je spojeno s nutností ovládnout akademický jazyk, ale také s potřebou jazykových korektur, až po velmi důležitou otázku dopadu do praxe. A to už je mnohdy podceňovaná otázka šíření a komunikace výzkumných poznatků. Takže, přestože to nevypadá, tak toho, co řeší vysokoškolský učitel / vysokoškolská učitelka, akademik/akademička jako autor/ka, je celá řada a je třeba se v tom profesionálně pohybovat. Veškerá podpora publikování na fakultě a na univerzitě slouží k zorientování se a v informační podpoře – jde o rady: kudy kam, jak postupovat, co je dobrý postup, co je postup problematický a tak dále.

5. Je podpora publikování na naší fakultě i téma v rámci (Post)doktorandské školy, která se zaměřuje na začínající výzkumníky a výzkumnice?

V (Post)doktorandské škole se snažíme svést pod jednu střechu doktorandy začínající i zasloužilé a také čerstvé absolventy a absolventky doktorských studií, proto (Post)doktorandská škola. Je pravda, že témata z oblasti publikování a jeho podpory patří mezi žádaná, vyhledávaná a celkem dobře navštěvovaná. Ať už jde o kurzy publikačních dovedností, o kurzy směřující k akademické angličtině nebo o neformalizovanou podporu ve vzájemném sdílení zkušeností z výzkumu a publikování. Chtěl bych zdůraznit význam právě sdílení zkušeností v rámci tvorby textu, protože je to typ podpory vrstevnické, kdy si začínající autoři a autorky sobě navzájem čtou texty a dávají si k nim zpětnou vazbu. To se na naší fakultě významně uplatňuje např. na doktorském oboru didaktika cizích jazyků. Na oboru sociální pedagogika se zase intenzivně pracuje na tvorbě textů v dlouhodobějším horizontu za podpory externích odborníků či odbornic. Expertní podporu máme ve smyslu odborníků na akademickou angličtinu a na obsahové zpracování určitého tématu a problematiky. Snažíme se tyto lidi angažovat také jako lektory nebo přednášející v rámci (Post)doktorandské školy k tématům podpory tvorby textů.

6. Co byste současným i budoucím autorům a autorkám vzkázal?

Vzkázal bych jim, že texty jsou jejich rodinným stříbrem, a že texty je prezentují jakožto odborníky a vědecké osobnosti. Současně jsou jejich texty prostředkem, jímž zpřístupňují problematiku, kterou se zabývají. A bavíme-li se na půdě Pedagogické fakulty, pak texty mohu mít i didaktický přesah, mohou zprostředkovávat některá témata laické veřejnosti a tak dále. Doporučil bych proto, aby naši autoři a autorky vedle psaní textů směřujících do vědecké komunity psali i pro laickou veřejnost, aby zkoušeli tyto dva druhy psaní propojit.

7. Co Vás čeká nyní? Kam směřujete?

Berte to jako pozvánku – doporučujeme nás sledovat – stránky HR Award, (Post)doktorandské školy nebo Pedagogické fakulty. Občas se tu dějí aktivity, které by se Vám mohly třeba líbit nebo by se vám mohly hodit do Vašeho profesního rozvoje. V červnu bude na naší fakultě uspořádáno výzkumné sympozium, na kterém se budou prezentovat výstupy z výzkumů orientovaných na praxi. Dále se můžete zajímat o aktivity Edičního centra PdF MU, které prezentuje nově vydané knižní tituly, a to formou křtů či sympozií. Na podzim budou také probíhat (v rámci celé univerzity) aktivity týkající se Open Access. A mnohé další. Podpora autorů nám opravdu leží na srdci.