Mezikatederní sdílení výzkumů orientovaných do praxe

Dne 9. června 2022 realizovala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity druhý ročník Výzkumného symposia, tentokrát s podtitulem Výzkum zaměřený na praxi. Cílem akce bylo zpřístupnění výzkumných projektů a sdílení zkušeností vědců a vědkyň napříč fakultou. Dle proděkana pro výzkum a akademické záležitosti Tomáše Janíka byla tato očekávání naplněna. „Dali jsme prostor projektům, jejichž výstupy mají ovlivňovat praxi – zejména vzdělávací. Ukázalo se, že Pedagogická fakulta má v tomto ohledu co nabídnout. Jsem přesvědčen o tom, že o jejích výstupech ještě uslyšíme.“

Na hybridním symposiu, které se odehrávalo hybridní formou, bylo představeno celkem devět TA ČR projektů. Vlajkovou lodí Pedagogické fakulty je Katedra geografie, která má s támto typem projektů zkušenosti i úspěchy, její zástupci představili hned tři projekty. Řešitelka Michaela Spurná představila vývoj on-line diagnostického nástroje pro podporu profesního růstu učitelů a studentů geografie. Dle M. Spurné tkví unikátnost nástroje v tom, že se zaměřuje na rozvoj oborově-didaktické oblasti profesního růstu. Nástroj tak umožní zvyšovat kvalitu výuky geografie ve škole tím, že učitelé povedou žáky k rozvinutému geografickému myšlení v souvislostech. Výstupem dalšího geograficky zaměřeného projektu je nástroj pro pochopení fungování krajiny. Dle řešitelky projektu, Hany Svobodové, „je záměrem obou výstupů to, aby žáci už od základní školy chápali, jak může člověk ovlivňovat procesy v krajině a naopak, jak krajina ovlivňuje život člověka“.

Další prezentovaný projekt je realizován na Katedře pedagogiky, kde tým pod vedením Jany Kratochvílové pracuje na novém designu školního vysvědčení (resp. na inovaci závěrečného hodnocení žáků základní školy). „Inovací vysvědčení usilujeme o rozvoj hodnocení dětí v našich školách. Cílem je nejen vývoj nového vysvědčení, ale i celkový rozvoj průběžného hodnocení dětí v každodenním chodu školy. Přibližujeme se tak postupně k vysvědčení, které je v souladu s trendy zemí s vyspělými vzdělávacími systémy“, uvádí Jana Kratochvílová. Více o tématu formativního hodnocení se můžete dočíst i v rozhovoru, který je zveřejněn na stránkách Pedagogické fakulty MU.

Na nejmenší děti ve věku do tří let cílí projekt vedený Martina Kampichler z Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání „Pedagogika raného věku v institucích denní péče v České republice“. Projekt se zabývá otázkami dostupnosti a podmínek služeb rané výchovy a péče a navazuje tak na zaměření institutu na inkluzi, diverzitu a rovnost ve vzdělávání. „Našim cílem je přispět ke zviditelnění oblasti rané výchovy a péče nejen v rámci pedagogiky. Zabýváme se každodenností kolektivu dětí, prací ředitelek, učitelek a chův, zkušenostmi a očekáváním rodičů v těchto zařízeních a reflektujeme je spolu se současným systémovým rámcem. Naše výsledky představujeme např. v knize 'Svět pro děti do tří let? Vhledy do současné podoby rané výchovy a péče v ČR', která vyjde na Masarykově univerzitě v září (2022). Podporujeme také zapojení této tematiky do výuky na různých vzdělávacích stupních, např. tvorbou výukových videí a doprovodných materiálů“, uvádí Martina Kampichler.

Také Katedra ruského jazyka a literatury řeší velmi aktuální téma. Projekt SLAN (TL03000293) zpracovává slovní zásobu pro účely výuky češtiny jako cizího jazyka. „Výstupem projektu bude webové a mobilní rozhraní SLAN, v němž si všichni uživatelé (lektoři češtiny pro cizince, studenti-cizinci, zájemci o češtinu) mohou vytvořit online cvičení a pracovní listy na tvoření slov v češtině, mohou si zde procvičit např. tvoření názvů žen (typu lékař – lékařka, kolega – kolegyně) a názvů míst (např. místo, kde bydlím, je ... BYDLIŠTĚ; místo, kde parkuji auto, je ... PARKOVIŠTĚ). Celkem je zpracováno přes 2 000 podstatných jmen, první pilotáž cvičení proběhne v září 2022“, upřesňuje řešitelka projektu, Anastasija Sokolova.

Jeden z prezentovaných projektů se zaměřuje na 3D tisk a jeho uplatnění na základních a středních školách. Řešitel projektu, Zdeněk Hodis uvádí: „Projekt a jeho uplatnění na základních a středních školách přináší nové technologie do škol. Chceme tvořit nové a lepší didaktické pomůcky tzv. „od učitelů učitelům“.“

Účastníci a účastnice hodnotili jako přínosné zpřístupnění výzkumných výsledků a projektů, hybridní formu, možnost navázání kontaktů a zapojení do diskuzí. „Bylo velmi inspirativní vidět, jaké výzkumy s návazností do praxe se na fakultě řeší a moct diskutovat s jejich řešiteli o výzvách při realizaci a dalších specificích spojených s tímto typem projektů“, říká Miroslav Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání.

Příští ročník Výzkumného symposia – červen 2023 ‒ bude pravděpodobně věnován tématu popularizace a komunikace výzkumu. Již nyní na něj zveme.