Jak může být ovlivněna možnost volby odpovědí na otázky s adverbiem KAM
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Slovo a obraz v komunikaci s dětmi. Svoboda jazyka - jazyk svobody |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | WH-question; adverb kam; local determination; purpose determination; causative relationship; language contexts; conversational maxims |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Podle tezí v syntaktických pracích považujeme za základní odpověď na pravé doplňovací otázky s adverbiem kam větu obsahující vyjádření lokalizace nebo směru, srov. „Kam pojedete?“ zeptala se. „Do pouště.“ (SYN) V určitých komunikačních podmínkách však může mluvčí volit i jiné odpovědi, které jsou vnímány jako adekvátní, zejména takové, v nichž vyjádření místa nebo směru nahrazuje vyjádření účelu: Kam jeli? – Jeli na ryby./Jeli chytat ryby; nebo v nichž je mezi obsahem výpovědi a její funkcí nebo implikovanými komunikačními podmínkami kauzální vztah: Kam jdeš? – Zapomněl jsem koupit vodu. (implikováno je nejen směrové určení, ale celá odpověď: Jdu do obchodu pro vodu. na základě významového vztahu: Zapomněl jsem koupit vodu, proto jdu do obchodu pro vodu./Jdu do obchodu, protože jsem zapomněl koupit vodu). |