Horňácké lidové písně z pohledu modality a flexibilní diatoniky
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Opus musicum : hudební revue |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | musical folklore; Horňácko; modality; flexible diatonic; Jaroslav Volek; musical analysis; musical theory |
| Popis | Cílem studie je ukázat, že koncepce modality a flexibilní diatoniky, vytvořená Jaroslavem Volkem primárně pro analýzu artificiální hudby 20. století, může fungovat jako teoretický nástroj pro kvantitativní analýzu melodiky (melodických paradigmat) lidové hudby. Autor provedl analýzu 127 lidových písní z etnografického regionu Horňácko (vydaných ve sbírce Zeman, Martin: Horňácké písně, eds. Toncrová, Marta - Uhlíková, Lucie. Brno: Etnologický ústav AV ČR, 2000). Cílem analýzy bylo ověřit a upřesnit dříve postulované teze Holého (1966) a Trojana (1980) o povaze tónin moravského hudebního folklóru (zejména z Horňácka). Na základě autorovy vlastní systematiky melodických paradigmat (vytvořené na základě Volkovy teorie) byla vyhodnocena četnost jednotlivých melodických paradigmat (MP) a diatonických flexí. Ve zkoumaném vzorku převládají MP durového charakteru; nejčastější jsou flexe situované na 4. a 7. stupni v dur a na 6. a 7. stupni v moll; vůbec nejčastější jsou však flexe na 3. stupni; převládajícím gregoriánským modem je lydický. |
| Související projekty: |