Srovnání vyšetření fyzické zdatnosti na bicyklovém ergometru a běhátku pro účely primárně preventivního vyšetření.
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2012 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Hygiena : časopis pro ochranu a podporu zdraví |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Hygiena |
Klíčová slova | physical fitness; cardiorespiratory fitness; maximum oxygen uptake; VO2max prediction; bicycle ergometry; Cooper walk/run test |
Popis | Cílem této studie bylo srovnat výsledky ze dvou používaných nepřímých metod pro stanovování odhadu maximální spotřeby kyslíku – Cooperova 12 minutového běžeckého testu na běhátku a zátěžového testu na bicyklovém ergometru – a zhodnotit jejich využitelnost pro posuzování fyzické zdatnosti jedince v rámci primárně preventivního vyšetření. Ukázalo se, že odhady maximální spotřeby kyslíku (VO2max) z Cooperova testu byly oproti zátěžovému testu na bicyklovém ergometru v celém souboru podhodnoceny v průměru o 8,6 % (p < 0,001). Rozdíly se lišily svojí mírou v podskupinách podle trénovanosti a převažujícího typu pohybové aktivity; největší rozdíly mezi oběma testy byly u cyklistů (-12,0 %), studentů medicíny (-10,9 %) a „nevyhraněných“ (-10,4 %), a u těchto skupin dosáhly rovněž statistické významnosti (p < 0,01), zatímco podstatně nižší byly u běžců (-4,6 %, statisticky nevýznamné), a u triatlonistů prakticky žádné rozdíly nebyly. Ukázalo se, že test na běhátku je oproti bicyklovému ergometru výrazně náchylnější k vlivům jako trénovanost, převládající typ pohybové aktivity, motivace apod. Po zhodnocení výsledků se nám pro běžnou populaci s průměrnou fyzickou zdatností jako vhodnější jeví zátěžový test na bicyklovém ergometru. |
Související projekty: |