Univerbizační tendence v pojmenování jevů z oblasti zdravotnictví (na materiále Českého národního korpusu)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Čeština v pohledu synchronním a diachronním. Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | univerbizates; multiverbal units; Czech National Corpus; terminology of public health care; frequency of univerbizates; frequency of multiverbal units |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V příspěvku sledujeme konkurenci sousloví užívaných ve sféře zdravotnictví a od nich tvořených jednoslovných názvů – univerbizátů: názvů osob (očař = oční lékař), odborných pracovišť (záchranka = záchranná služba), lidských orgánů (slepák = slepé střevo), chorob (Alzheimer = Alzheimerova choroba), léčebných procedur (reflexoterapie = reflexní terapie). Základním kritériem třídění univerbizátů je jejich význam, dalšími kritérii jsou: a) slovotvorný postup a slovotvorný prostředek, popř. též slovotvorné vlastnosti základového slova: rozlišujeme univerbizáty tvořené derivací, konverzí a přechodem sousloví v kompozitum; b) frekvence: zajímá nás zejména poměr frekvence univerbizátu a odpovídajícího sousloví; c) stylová hodnota: univerbizáty mohou být standardní neutrální i příznakové (termíny), častěji jsou substandardní s expresivitou nižší (hovorové) nebo vyšší (slangové). V závěru srovnáme výsledky výzkumu univerbizátů ze zdravotnictví a staršího výzkumu univerbizátů z více oblastí a upozorníme na jejich homonymii s jinými výrazy. |