Kognitivní religionistika: Kontroverzní paradigma, nebo příslib vědeckého studia náboženství?
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Vyžádané přednášky |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Religionistika jako vědecká disciplína prošla od svého vzniku v 60. letech 19. století mnoha proměnami, které souvisely především s hledáním metodologické a terminologické identity. Toto hledání znovu nabilo na intenzitě ke konci 20. století, kdy se předmětem intenzivní kritiky stalo eliadovské paradigma operující s představou náboženství jako jevu s vlastní specifickou podstatou. Výsledkem této postmoderně a postkoloniálně ukotvené kritiky byla celá řada názorů, které zpochybňovaly možnost vědeckého studia náboženství jako specifického jevu a mnohé z nich dokonce zpochybňovaly použitelnost kategorie náboženství jako obecné transkulturní kategorie. Paralelně s touto kritikou se ale začaly objevovat i koncepce volající po „návratu“ k jednomu z prvních vědeckých paradigmat, s nimiž religionistika pracovala, k evolucionismu, s tím, že náboženství by mělo studováno právě v kontextu evoluce rodu homo sapiens sapiens. Metodologickým východiskem tohoto přístupu se staly dynamicky se rozvíjející kognitivní vědy, zejména pak evoluční, vývojová a kognitivní psychologie. V dnes již poměrně široké oblasti kognitivní religionistiky lze rámcově vysledovat tři hlavní výzkumné „proudy“: 1) evoluční teoretizování usilující o hledání mentálních mechanismů, které umožnily vznik náboženského chování; 2) aplikaci teorií z kognitivních věd do oblasti sociálně-vědného a historického studia náboženství; 3) experimentální výzkum náboženství. Přednáška se po stručném představení základních teoretických východisek a trendů v kognitivní religionistice zaměří především třetí z výzkumných „proudů“ a na prezentaci konkrétních experimentů, které v nedávné době uskutečnili výzkumníci z Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA, www.levyna.cz). |
Související projekty: |