Univerbizované názvy institucí – stylová hodnota, expresivita a vhodnost jejich užití z hlediska jazykové kultury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Stylistyka |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | univerbizates; multi-word lexeme; stylistic value; adequacy using; cultured speech |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Jedním z charakteristických rysů současné češtiny je konkurence souslovných názvů nepříznakových, terminologických nebo oficiálně užívaných v úředních dokumentech a na jejich základě utvořených jednoslovných výrazů, tj. univerbizátů. Ty dnes konkurují souslovím z různých významových okruhů: názvům osob, živočichů a rostlin, jídel a nápojů, názvům částí oděvů a doplňků, názvům pracovních nástrojů a technických zařízení, názvům různých dokumentů a též obecným i vlastním jménům institucí, jejichž univerbizovanými názvy se chceme zabývat nejen z hlediska slovotvorného a frekvenčního, ale také z hlediska vhodnosti či nevhodnosti užívání. Zejména u názvů institucí, které se pravidelně objevují v textech oficiálních, tj. úředních, odborných, formálních publicistických, je často výrazně pociťována neoficiálnost a substandardnost jejich univerbizovaných podob, a to především u jednoslovných názvů státních institucí se sufixem –ák, -árna, -da. Přesto se však s některými substandardními a expresivními názvy setkáváme i ve formálních textech, především publicistických. V takových případech však někdy hraničí jejich užívání s nedbalostí vůči zásadám jazykové a řečové kultury. |