Vodní prvky v zahradách „období regentství“ a idea „krásných zahrad“ na Moravě.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Voda – pramen života. Vodní stavby a vodní prvky v zahradách a parcích. Sborník referátů přednesených na konferenci „Historické zahrady Kroměříž 2013“. |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Historical gardens; water; baroque; the Regent period |
| Popis | Studie se zabývá ohlasem francouzských zahrad doby regentství na Moravě. Novou ideu krásných zahrad ve Francii tehdejší doby si můžeme ukázat na několika typických příkladech: a) nevelké privátní zahrady pařížských paláců jsou sestaveny do řady různorodých parterů, bosketů a stromořadí, mezi nimiž hrají výraznou roli drobné vodní prvky (např. spojený Hôtel de Lassay a Palais Bourbon, vystavěné Pierrem Cailleteau, zvaného „Lassurance“ /1655-1724/ a Jeanem Aubertem /1702-1741/; b) drobné bazény i větší systém vodotrysků vytvářejí dohromady ucelené plochy, které můžeme chápat jako paralely k oblastem bosketů či parterů (např. rozšíření zahrady ve Fontainebleau podle projektu Claude Desgotse /1658-1732/); c) vodní plochy rozmanitých tvarů se někdy rovněž přímo začleňují do tvarů obdélných parterů (např. Hôtel Peyrenc de Moras - Biron, od Jeana Auberta z roku 1727); d) různé výšky dílčích oblastí zahrady nejsou od sebe oddělovány terasami, případně umělým ohrazením (jak tomu bylo dříve), ale jsou sjednocovány a vyrovnávány travnatými svahy (německým termínem „Böschungen“); e) součástí menších částí zahrad kolem vodotrysků bývají též nově budovaná krytá loubí s dřevěnými pavilony (treillage, berceau); f) obecně jsou nahrazovány pevné a umělé materiály (jako kámen, písek, cihlová drť) materiály přírodními (květiny, trávník, dřevo) či efemérními (jako je vodní zrcadlo, vodotrysky různých výšek), neboť je třeba potlačit „umění“ přírodou: „faire céder lart a la nature“.Na Moravě se s ohlasem těchto zahrad setkáváme zejména ve Slavkově u Brna a v Jaroměřicích nad Rokytnou. Studie současně připomíná, že v těchto zahradách hrála důležitou roli receptivní stránka vztahu návštěvníka k zahradě a jejím vodním prvkům. |