Společný výskyt ageneze horního stálého postranního řezáku a jiných dentálních anomálií

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

RASZKOVÁ Mariana VRBKOVÁ Jana ČERNOCHOVÁ Pavlína

Rok publikování 2013
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Ortodoncie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor ORL, oftalmologie, stomatologie
Klíčová slova agenesis; hypodontia; dental anomaly
Popis Cíl studie: Cílem retrospektivní studie bylo zjistit, zda existuje signifikantní rozdíl ve výskytu dentálních anomálií mezi souborem pacientů s agenezí horního stálého postranního řezáku a souborem jedinců z běžné populace, případně souborem ortodontických pacientů. Materiál a metodika: Sledovaný soubor tvořilo 120 ortodontických pacientů s agenezí horního stálého postranního řezáku. U těchto pacientů byl sledován výskyt dvanácti dentálních anomálií, které se vyskytují v souvislosti s hypodoncií. Zjištěné prevalence byly srovnány s referenčními hodnotami pro běžnou populaci, případně pro ortodontické pacienty (To se srovnávají kteří ortodontičtí pacienti s kterými? Soubory je třeba charakterizovat přesně! V dalším textu se navíc objeví „ortodontická populace“ a „běžný ortodontický pacient“ a text je matoucí . Po několikerém přečtení lze vydedukovat, že běžný ortodontický pacient/populace jsou zřejmě jedinci bez postižení horních postranních řezáků?). Výsledky: Ve zkoumaném souboru byl ve srovnání s běžnou populací zaznamenán vyšší výskyt mikrodoncie horního stálého postranního řezáku, ageneze stálých zubů, ageneze třetích molárů, taurodontismu, palatinální retence horního stálého špičáku, ektopické erupce a impakce dolního stálého druhého moláru a distoangulace zárodku dolního druhého premoláru. Naopak u hyperodoncie, syndromu krátkých kořenů, transpozice zubů, ektopické erupce horního stálého prvního moláru a infraokluze dočasných molárů nebyl zjištěn signifikantní rozdíl ve výskytu oproti běžné populaci. Závěr: Vzhledem k výsledkům studie lze doporučit dlouhodobé sledování pacientů s agenezí horního stálého postranního řezáku s ohledem na včasné zahájení léčby přidružených dentálních anomálií.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.