Poznámky k užívání slovesného modu v nepřímých otázkách archaické latiny na základě excerpce z komedie Aulularia a Adelphoe. Porovnání výsledků u Plauta a Terentia.
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Příspěvek o užití slovesného způsobu v nepřímých otázkách archaické latiny na základě excerpce z Plautovy Aulularie a Terentiovy Adelphoe rozšiřuje poznatky zveřejněné v roce 2012 v témže sborníku. Klasifikace nepřímých otázek podle Stephense 1985 byla modifikována, byly vytvořeny dvě skupiny, skupina A s nepřímými otázkami splňujícími 3 předpoklady pro indikativ (shodná ilokuční orientace hlavní věty s nepřímou otázkou, reálný základ děje v nepřímé otázce a nepředsazené postavení podmětu nepřímé otázky) a skupina B, kde jeden či více z uvedených předpokladů neplatí. Cílem bylo odpovědět na otázku, zda se indikativ vyskytuje i v nepřímých otázkách skupiny B a dále zda Stephensovo rozdělení nepřímých otázek do indikativních a konjunktivních tříd lze použít i u Terentia, resp. zda se mezi Plautem a Terentiem vyskytnou rozdíly. V nepřímých otázkách skupiny B převažoval podle očekávání konjunktiv (84 %), vyskytly se však i doklady s indikativem. Ve zhruba polovině z nich sehrál výraznou roli faktor reality, tedy že děj nepřímé otázky se odehrál v minulosti či právě probíhá na jevišti. V Plautově Aulularii lze rozdělení nepřímých otázek do indikativních a konjunktivních tříd uplatnit téměř stoprocentně, v Terentiově Adelphoe v podstatné míře rovněž, vyskytly se však i výjimky. Nepřímé otázky skupiny A se vyskytují v Aulularii ve 100 % s indikativem, v Adelphoe měl jeden z pěti dokladů konjunktiv. Nepřímé otázky skupiny B mají v Aulularii v 93 % konjunktiv, v Adelphoe v 75 %. |
Související projekty: |