La place du sujet et sa détermination en ancien français
| Název česky | Místo podmětu a jeho určení ve staré francouzštině |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Jazyk a kultúra |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.ff.unipo.sk/jak/aktualnecislo.html |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | subject; place of subject; omission of subject; subject inversion; determination; old French |
| Popis | V článku zkoumáme slovosled a postavení podmětu ve francouzské próze XIII. století (Li Contes dou roi Coustant lEmpereur). Tzv. volný slovosled je ve staré francouzštině jen zdánlivý. Deklinační systém sice umožňuje větší volnost, ale různá pozice větných členů není zcela nahodilá, podléhá povětšinou principu větné funkční perspektivy. Na začátku věty se objevuje zdůrazněný větný člen. Nevyjádřený podmět, implicitní, především u několikanásobného přísudku, je běžný. Vynechává se i v neosobních vazbách. Inverze podmětu, běžná v tázacích a uvozovacích větách, je poměrně častá po příslovcích (si, lors, ...), po spojce et a po příslovečném určení času. |