Účast ve volbách do Evropského parlamentu 2014: Proč tak málo?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Politics in Central Europe |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Politologie a politické vědy |
| Klíčová slova | voter turnout; European Parliament elections; second-order elections; electoral cycle; post-communist countries |
| Popis | Volby do Evropského parlamentu považovala většina dřívějších prací za tzv. národní volby druhého řádu. Vzhledem k jejich nižšímu významu ve srovnání s prvořadými volbami u nich byly zdůrazňovány především tři vlastnosti: (1) nižší volební účast, (2) ztráty vládních stran a (3) ztráty velkých stran. Tento text se zabývá toliko nižší mírou volební participace, přičemž zdůrazňuje, že volební účast podstatně variuje napříč státy a v některých zemích není nižší oproti prvořadým volbám. Evropský parlament navíc získával od osmdesátých let nové kompetence, jejichž nabytí tomuto tělesu umožnilo podílet se šířeji na tvorbě evropské legislativy. S ohledem na dané skutečnosti předpokládám, že musí existovat určité determinanty volební účasti v eurovolbách, které se netýkají prvořadé volební arény. Jinak řečeno, zdá se, že rozhodnutí ohledně participace na hlasování by mohlo záviset i na faktorech z evropské úrovně. Výsledky empirické analýzy nicméně ukazují, že ačkoliv faktory z evropské arény mají jistý význam, determinanty z národní úrovně jsou pro vysvětlení volební účasti ve volbách do EP mnohem víc relevantní. Z pohledu volební účasti jsou tak evropské volby i dnes spíše národními volbami druhého řádu než evropskými volbami druhého řádu. |
| Související projekty: |