Obrazová reprezentace a standard správnosti

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KUNDRAČÍKOVÁ Barbora

Rok publikování 2015
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Existence obrazu předpokládá dvojí, objekt (referent) a subjekt (myšlenka o objektu vyjádřená ve vnímatelné podobě, tj. piktoriální obsah) zobrazení. Předpokladem jeho aktivní recepce je specifická forma zkušenosti, která souvisí s obrazovou reprezentací či depikcí. Vidět něco na obraze může být kvalitativně srovnatelné s přímým viděním téhož, představou jeho vidění, respektive viděním skutečně přítomného – ve své podstatě se však vždy jedná o produkt imprese či dojmu. Určující jsou přitom informace, vyplývající ze samotného obrazu (médium, styl) a schopnost odlišení pozornosti vůči obrazu jakožto obrazu a obrazu jakožto zachycení referentu. Depikce se spíše než o fyzickou podobnost mezi referentem obrazu a jeho zobrazením opírá o jejich vzájemný strukturální isomorfismus. Prostřednictvím formálních aspektů zpracování je recipient veden k tomu, aby správně identifikoval subjekt obrazu, který se může od jeho původního objektu odlišovat (např. přidaná hodnota intencionální reprezentace). Některé teorie depikce se ve snaze o definiční jistotu obrací k různým typům standardů správnosti. Například v případě Wollheimovy teorie vidění-v představuje takovýto korekční mechanismus předpokládaná autorská intence, podobnou kvalitou však může disponovat také samotný obraz a informace, které pojímá, respektive technický aparát. Cílem příspěvku je představit vybrané varianty depikčních teorií a zhodnotit jejich obecnou uplatnitelnost. Podobně jako existují různé teorie depikce, existuje totiž také vícero typů obrazů. Vezmeme-li v potaz základní dichotomii mezi těmi arteficiálními a technickými(původ a poměr k referentu), jejich epistemologická odlišnost se může projevovat v procesu interpretace i hodnocení. Na rozdíl od malíře, který věří, fotograf vidí a podává důkaz – odtud možná změna vztažného bodu z intence na referent a recipročně také nároků na rozpoznání piktoriálního obsahu obrazu, respektive odlišení obrazu od náhodné vizuální konfigurace či imaginativního vidění.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.