Slovesný čas a fokalizace. K otázce narativní vzdálenosti ve francouzské literatuře
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Bohemica Olomucensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | narrator's perspective; focalization; narrative distance; narrating instance; verbal system |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek se zaměřuje na jeden z aspektů narativní perspektivy, přesněji řečeno na fokalizaci. V jejím rámci lze uvažovat o jevu, který je možné označit jako narativní vzdálenost.Nejedná se ani tak o problematiku záběru, jako spíše o fenomenologickou intenci, která se prostřednictvím fokalizace promítá do vztahu mezi vyprávějícím a vyprávěným, tedy mezi vypravěčskou instancí, implikující případně čtenáře, a vyprávěným světem, jehož součástí mohou být postavy. Tato konfigurace je dynamická a v toku textu proměnlivá. Postihnout ji znamená upřesnit a jemněji rozlišit významotvornost narativních postupů. Tyto úvahy navazují na práce francouzských teoretiků a vycházejí z rozborů francouzských literárních děl. Je to dáno mimo jiné specifičností francouzského slovesného systému, kde se jevy, o kterých se jedná, lépe prokazují než v češtině. Proto bude i o francouzštině a francouzských literárních textech řeč především. Přesto se domnívám, že učiněné závěry jsou obecné povahy a platí i pro českou literaturu, byť disponuje odlišným jazykovým kódem a využívá částečně jiné postupy a prostředky. |
| Související projekty: |