Umělecká výměna mezi Vídní, Mnichovem a zeměmi Koruny české kolem roku 1900
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Koncept umělecké výměny má nahradit starší myšlenkový model podřízeného a odvozeného vztahu periferií vůči centru. Jedním z argumentů ve prospěch tohoto konceptu je známá věta Josepha Rotha z novely Kapucínská krypta, že rakouskou substanci neustále živí korunní země. Cílem příspěvku je analýza konkrétních modů umělecké výměny ve střední Evropě kolem roku 1900. Pro výtvarné umělce obou zemských jazyků z Čech, Moravy a Slezska byly tehdy kromě Paříže nejpřitažlivějšími metropolemi Vídeň a Mnichov, a to nejen jako místa jejich školení, ale i pro rozvinutou spolkovou a výstavní infrastrukturu a příznivé kulturní milieu. Naproti tomu, česká politická reprezentace měla vůči vídeňskému centru zpravidla výhrady a tamní secesní umění bylo většinou nepříznivě hodnoceno i českou kritikou. Umělci se pak potýkali s rozporem mezi hledisky kosmopolitního modernismu a národními zájmy. Již v závěru 19. století, a zvláště po I. světové válce ve veřejnosti převládl názor, že kulturní i politický ideál je pro země Koruny české sjednocován v Paříži, zatímco středoevropské vazby byly dlouho opomíjeny či podceňovány. |
| Související projekty: |