Les confiscations dans les pays de la couronne de Boheme (dans la monarchie Habsbourg) apres 1620. Politique, justice, religion, finances
| Název česky | Konfiskace v českých zemích (v habsburské monarchii) po roce 1520. Politika, práco. náboženství finance |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pobělohorské konfiskace v habsburské monarchii jsou modelem získávání finančních prostředků do státní pokladny, který není zcela totožný s daňovým systémem, který však v krizové době po roce 1620 charakterizované porážkou stavovských povstání v jednotlivých zemích monarchie a třicetiletou válkou do značné míry berní systém nahrazoval jak co do cíle, tak co do prostředků a konkrétních postupů. Zároveň je důležité, že proces pobělohorských konfiskací je přímo modelovým vyjádření propojení raně novověkého světa politiky, práva, náboženství a financí a že v důsledku vede k proměnám v sociální struktuře elit i středoevropské společnosti jako celku. Jestliže pobělohorské konfiskace probíhaly do značné míry improvizovaně a byly předurčovány mimo jiné i složitou vojenskou situací, již roku 1634 po smrti císařského generalissima Albrechta z Valdštejna byl tento systém použit s větší právní i finanční akribií na modelu, který zahrnoval menší množinu osob i majetků. Snad i proto byly valdštejnské konfiskace úspěšnější i po stránce finanční efektivity a snad proto lze i v pramenech císařské dvorské komory sledovat toky peněz až k jednotlivým příjemcům. Těmi v tomto případě byly zpravidla císařští důstojníci, kteří jimi měli navíc vyplácet své vojáky a tak armádu pacifikovat po uzavření pražského míru roku 1635. |
| Související projekty: |